Počet zobrazení stránky

pondělí 3. prosince 2018

Advent...

pro mne nejkrásnější období v roce - čas, kdy se mi zdá, že konečně  žiji... ale trvá tak krátce...

 Tradiční krušnohorské figurky: vojáčci-louskáčci, hlídají mne

                  jak blesk změní barvy                       


 stromeček je tradičně bílý, háčkovaný a peříčkový...







Krásný advent a hodně pohody.

čtvrtek 29. listopadu 2018

Lampička

Občas mám ráda kýče, dokonce velké kýče. Jeden takový jsem si koupila na bleším trhu, doma rozebrala, vyčistila a změnila materiál i barvy. Jen škoda, že jsem nevyfotila, jak celá lampička vypadala původně - ale aspoň mám fotky z odstraňování té spousty špinavého umělého opelichaného trávníku (takového, jaký se používá při vytváření krajiny u železničních modelů) a s tmavým stínidlem:





A teď obrázky výsledku:









Hodně pohody

čtvrtek 31. května 2018

Bílé...

... obyčejné, ale krásné...




utržené na chaloupce z keře - ani nevím, jak se jmenuje.
Hodně pohody

sobota 26. května 2018

Semperoper

Páteční návštěva Saské státní opery  (název Semperoper je podle jejího stavitele Gottfrieda  Sempera)  na  Divadelním náměstí v Drážďanech:




 Po zaplacení mírného poplatku 3 euro je dovoleno v budově opery fotografovat a když budete mít štěstí na  výbornou průvodkyni, která studovala vysokou školu v Československu, pak budete mít nádherný výklad historie budovy opery v roztomilé česko - slovenštině . :-)



 







 






Divadlo má velmi pohnutý osud - jde v podstatě o třetí stavbu. První stavba architekta Sempera z roku 1841 v roce 1869 vyhořela. Architekt musel ze saského království po roce 1848 uprchnout, proto druhou budovu započatou v roce 1871, projektoval ze zahraničí a vlastní stavbu vedl jeho syn Manfred. Dohled nad stavbou byl velmi přísný, mezi otcem a synem bylo vyměněno prý více jak tisíc dopisů. Po dokončení v roce 1878 čekala divadlo další rána - při náletu na Drážďany bylo v únoru 1945 vybombardováno a téměř zničeno stejně jako kostel Frauenkirche z roku 1743. Dlouho uprostřed starých Drážďan stála zčernalá torza staveb. Divadlo se dočkalo zahájení obnovy v roce 1977 a 13. února 1985, 40 let po zničení, bylo divadlo opět otevřeno. A právě díky korespondenci mezi otcem a synem Semperovými a nálezu původních návrhů výzdoby interiérů bylo možné vytvořit věrný obraz původní stavby. Ale - jak řekla paní průvodkyně hned v úvodu - ve většině případů všakj jde o iluzi původního ... iluzi dřeva, mramoru, kamene , vytvořenou hlavně sádrou a barvou. 

Hodně pohody