Počet zobrazení stránky

úterý 18. února 2014

Modrobílá kombinace

se mi líbí od dětství. I proto jsem se kdysi dávno zamilovala do českého cibuláku a měla jsem velkou radost, když jsem k Vánocům  dostala  roztomilý mocca servis z Dubí. Pokračovalo to pak kávovým, čajovým a snídaňovým servisem, jídelní soupravou včetně mís... a  už skončilo (doufám) náprstkem či soškami jelínků, koček ...




Ovšem... před pár lety jsem uviděla tradiční anglický porcelán v modrobílém provedení a zamilovala jsem se znovu...
A jak přibýval porcelán, přibývaly i různé police na jeho uložení. Pak jsem si při úklidu uvědomila, že musím z těch vratkých polic sundat lezením na židli víc jak 120 různých porcelánových kousků a občas při této akci nějaký rozbiju. V tu chvíli mi došlo, že je nejvyšší čas pořídit si něco bytelnějšího. Zejména bylo třeba upevnit pomocí tyče opřené talíře, které na starých policích nebyly ničím jištěné, a tak vznikla tato sestava...
Přesto se tam všechen porcelán nepodařilo umístit, takže souprava talířů je i nadále v jídelně, kde doplňuje  modrostříbrné anglické šálky...


Hodně pohody všem



7 komentářů:

  1. Lado, to je nádhera, krásné sbírky, cibulový talířový servis jsem dostala jako svatební dar, dlouho jsme ho nepoužívali, ale už na něj došlo, hezký den,
    Marcela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marcel, cibulák je moc krásný porcelán a má tolik různých kousků, až oči přecházejí. Jezdili jsme pro něj přímo do podnikové prodejny v Dubí a to bylo podívání. Určitě vám doma z něj také tak chutná, viď. Hezký den.

      Vymazat
  2. Něco takového je můj sen. :D Podařilo se mi koupit si první opravdovský cibulákový kousek - kroužek na ubrousky (Leander). Ostatní moje modrobílé věci jsou zatím jiného druhu, nebo cibulák jen natištěný, ale stejně se ta modrobílá sbírka utěšeně rozrůstá. :-) Až jednou budu mít vlastní domácnost, je jasné, že bude plná modrobílého nádobí a knížek...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, určitě budeš mít jednou krásnou modrobílou pohodu a s těmi knížkami - tak to jsme na tom asi stejně... je to další má veliká slabost, jen velice náročná na prostor. Připravuji se o nich něco sem napsat. U tvého blogu to mám složitější, neumím dobře anglicky, takže překládání pomoci pc je dost náročné a zkreslující. Přeji ti hezký večer a zbytek víkendu.

      Vymazat
    2. No jo, to tak nějak vyplynulo... Mám i český blog na Blog.cz, ale ten už hodně dlouho zahálí, protože nemá ten praktický systém štítků a pod., které má Blogger, takže jsem byla dost omezená na tématicky jednotné články - takže mi vždycky trvalo, než se našlo něco, o čem stálo za to psát.
      Měla jsem internetové známé jak české, tak anglické, ovšem psaní článků dvojjazyčně bylo náročné na čas i prostor. Tak jsem si založila anglickojazyčný blog na ty méně jednolité věci, o kterých se mi z nějakého důvodu anglicky psalo líp, a dopadlo to ovšem tak, že píšu všechno anglicky a mám hlavně anglickymluvící čtenáře... Beru to jako výzvu psát o těch obyčejných hezkých českých věcech, o kterých lidé ve světě nemají šanci vědět, když tu nežijou. Ukázat něco víc než jen Prahu a Kutnou Horu a těch pár dalších věcí, co lidem naskočí.
      Možná, že až nastřádám dost těch historických věcí, které myslím, že na českém internetu dost chybí, založím si český blog na Bloggeru hlavně na ně.

      Vymazat
    3. Tak to je moc dobře, že přibližuješ to méně známe naše a u nás doma dál lidem. Je tolik zajímavého a krásného, co stojí za povšimnutí, pozastavení. Také se celý život toulám po naší zemi a miluji ji, jsem na ni hrdá i na své předky a naši kulturu. Věřím, že se ti podaří založit ty historické stránky , budu "si to hlídat" a těším se už teď na poutavé čtení.

      Vymazat
  3. Dobrý den, paní Lado,
    i u mne (i když dost pozdě :) ) nastalo období, kdy se mi začaly líbit věci podobného charakteru. A tak jsem se rozhodl, že si udělám takovou vlastní mikrosbírku anglického porcelánu (na ty historické se u mne nenajdou prostředky, ale spokojím se s běžným, užitným) po jednom kousku ze sortimentu, který využiji. Chci jej pro potěchu očí, ducha a ještě i něčeho obtížně definovatelného, běžně používat.
    Ovšem v tomto momentu nastal problém - když jsem začal po porcelánu pátrat, tak jsem zjistil, že kromě barvy (a i zde není jednoduché se strefit do stejného odstínu - ty fotky na internetu klamou) se kousky také liší dekorem a že bude asi dost obtížné sadu sladit.
    Chci se Vás proto zeptat, jak jste se s tímto problémem vypořádala Vy a který dekor má ve Vaší sbírce největší zastoupení?

    Děkuji za pozornost a budu vděčný za odpověď, Ivo Brož.

    OdpovědětVymazat

Vážím si každého vašeho komentáře a děkuji za ně.