Počet zobrazení stránky

úterý 26. srpna 2014

Cibulák

jsem milovala od dětství a mám ho opravdu hodně kousků, proto jsme si s kamarádkou Evou nemohly nechat ujít prohlídku jeho výroby v továrně Českého porcelánu, a. s. Dubí (Gábi, díky za upozornění). Konala se u příležitosti 150-ti let výroby porcelánu v Dubí. Akce byla opravdu velkoryse připravená - už při vstupu všichni návštěvníci dostali cibulákovou placku s nápisem Miluji cibulák z Dubí (tu budu hrdě nosit, protože to je pravda),
tištěného průvodce prohlídky po jednotlivých odděleních a perfektně udělanou publikaci 

o historii, současnosti i budoucnosti porcelánky, ve které se vzdává hold nejen porcelánce, ale také lidem okolo ní.

Dvoumetrová socha Mariette  (Mariette Šmolková je poslední z potomků rodu Blochů) z dubového dřeva, držící podnos s cibulákem, je od Pavla Lakomého a symbolicky vyjadřuje sepětí porcelánky s městem Dubí. To má ve znaku dub a slaví letos 520 let své existence.  Kolem sochy je vysázeno sedm základních asijských rostlin, které tvoří dekor cibulákového porcelánu:


Granátové jablko ("cibule") - božství - jednota národa - plodnost - hojnost zdravých dětí
Bambus - vytrvalost - dlouhověkost - skromnost - odolnost - integrita 
Pivoňka - ženská krása - štěstí - láska - bohatství - vznešenost
Chryzantéma poupě - věčná mladost
Svlačec -(spadá do společenství čeledě lián) - soudržnost - přátelství - milostné souznění
Lotosový květ - čistota - vznik života - duchovnost
Broskev ("srdíčko") - dlouhověkost  - nesmrtelnost

tuto třírohou královskou korunku jako neměnnou ochrannou značku používá porcelánka již déle než 101 let








Při obsáhlé  prohlídce celé továrny s odborným výkladem bylo opravdu na co se dívat - od samotných výrobních postupů po zručnost a um pracovníků až po obrovský sortiment výrobků: 

Takhle se dělají do formy ouška na hrnečky a konvičky, musí se odřezávat a čistit
a takhle vypadají ručně dělané růžičky na vršky víček konviček a cukřenek

Je libo vánoční cibulákové ozdoby, andílky nebo snad sovu pálenou, resp. ještě nevypálenou v peci? Všechno tu najdete...

Po nalepení ještě následuje ruční domalba okrajů i vnitřků


Tři barevnosti cibuláku - modrá, zelená, červená a jejich dvě varianty: barevný vzor na bílém podkladu nebo bílý vzor na barevném podkladu. Ale pro mne je cibulák jen ten modrobílý, i když tu červenou variantou jsem viděla kdysi na starém porcelánu v zámku Ploskovice...
Inu, také v porcelánce platí "náš zákazník - náš pán"  - když si zákazník přeje trpajzlíky či šklebíky, dostane trpajzlíky a šklebíky, neboli proti gustu žádný dišputát...


tyhle dva  kousky se mi velice líbily...
U těchto vitrínek si většina cibulákomilců říká: to mám, tohle také, tohle rovněž.. ale tohle ne, to chci, tohle musím mít...



Občas se říká, že se někdo chová jak slon v porcelánu - tak proč neudělat slona z porcelánu?

Ovšem to není nic proti tomu, co vás čeká v "Domě porcelánu s modrou krví". Tam se vám až srdce rozbuší, dech zatají, oči rozzáří nad tou nádherou:
 



nádherný figurální porcelán z Duchcova...
A teď už psst, nastává pastva pro oči,kochejme se tou                                           
-  modrobílou krásou:


 (toto jsou výroční talíře):


  
 -  červenobílou krásou...
 - zelenobílou krásou...


V té horní přihrádce je dokonce vícebarevný cibulák, no ....



 






A na závěr něco málo z bohaté historie porcelánu v Dubí:
... budoucí Dům porcelánu s modrou krví...
1864 - 1885 - průmyslník Anton Tschinkel koupil Dolní a Horní lesní mlýn v Dubí a zahájil  v obou výrobu                                      siderolitu, majoliky a porcelánu
1885 - 1899 - majitelem obou továren je firma MeiSner Ofen und Porzellanfabrik z Míšně zavádí v tzv.
                     Dolní továrně výrobu porcelánu s cibulovým vzorem (byl od roku 1879 vyráběný v Míšni)
                     Používá se už technologie ocelotisku a ruční domalby detailů dekoru
1899 - 1938 - majitelem továren je Bernard Bloch a nastává jejich velký rozvoj
1938 - 1945 - arizace továrny Blochovy rodiny, jejich přechod do německé správy a pak  zastavení výroby
1945 - 1948 - národní správa, obnovování zpřetrhaných obchodních vztahů a zrušení Horní továrny
1948 - 1991 - národní podnik  spadající od roku 1958 pod koncern Karlovarský porcelán
1991 - dosud - privatizace, vznik Českého porcelánu, a. s. Dubí, v roce 2009 fúze s Porcelánovou                                       manufakturou Royal Dux v Duchcově, a. s.

A na úplný závěr něco úžasného: 1. 9. 1947 přišel  do továrny patnáctiletý Vladimír Feix, aby zde nastoupil do učení a porcelánce zůstal věrný celých 67 let, z toho 43 let ve funkci ředitele. Provedl továrnu všemi těž-kostmi od privatizace po tržní ekonomiku, dokázal radikálně zmodernizovat výrobu, rozšířit několikanásobně sortiment i množství výrobků, dlouhodobě využívat jen vlastní prostředky a nepustit přitom ze zřetele lidský faktor,  péči o kvalifikaci a sociální podmínky zaměstnanců. Přeji tak úžasnému člověku hodně zdraví a sil.  

Tedy, to je něco - zejména v dnešní době. Zkrátka  (klepu na zuby, abych to nezakřikla) - daří se a ať se daří i nadále. Asi proto jsme se nám v porcelánce tak líbilo, i tato akce dne otevřených dveří byla perfektní. 

Přeji  hodně pohody



8 komentářů:

  1. Úžasný příspěvek, moc zajímavé. Dobrá akce. Popis co vlastně na cibuláku je - no, tak to je paráda. Já cibulák nemám, tím nechci říct, že se mi nelíbí. Porcelán miluju. Na cibuláku je fajn, že se dá celý život dokupovat, když se něco rozbije, víte, že bude ke koupi nový kousek.
    Fakt díky a mějte se moc hezky. Jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Velmi mě těší, že se příspěvek líbí. Pravda je, že když je něco krásného a zajímavého, tak se to píše i fotí (byť obyčejným foťáčkem) snad úplně samo. Já cibulák chtěla nahradit anglickým a bílým porcelánem, ale teď jsem se - po prohlídce porcelánky v Dubí - k němu s pokorou a obdivem opět vrátila. Mějte se moc hezky a děkuji za Vaši reakci.

      Vymazat
  2. Krásné.... bezvadná reportáž:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-) Děkuji, však bylo o čem psát, byla to nádhera. Hezké dny.

      Vymazat
  3. Ladi, nádherná reportáž :-)) Já cibulák miluju a obdivuju už od dětských let a musím se přiznat, že taky žádný ani nemám...A stejně je kombinace modrá na bílé nejhezčí....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdeni, cibulák je prostě láska a nejen žen; nezapomenu, když jsem kdysi slyšela něžně básnit o roztomilých růžičkách na víčkách cibuláku svého kolegu v práci a jeho manželka se za jeho zády uculovala, protože díky tomu, že jemu se cibulák tak líbil, ona měla snad všechny kousky, které se daly koupit. :-) Hodně pohody.

      Vymazat
  4. Milá Lada to veru musel byť úžasný zážitok vidieť na vlastné oči ako sa tie nádherné vecičky vyrábajú, vypočuť si niečo s histórie a vidieť toľkú parádu pokope.Ale krásne si nám to vyfotila takže aj mi máme zážitok s krásnych fotiek a s tvojho rozprávania.Maj sa krásne.
    Rena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Renátko, bylo to opravdu úžasné, vidět tolik šikovných lidí a pak tolik krásného porcelánu. Hodně pohody.

      Vymazat

Vážím si každého vašeho komentáře a děkuji za ně.