Počet zobrazení stránky

středa 29. července 2015

Pátek

Na raně barokní zámek ve vesnici Pátek nad řekou Ohře jsme se jeli podívat na podzim před třemi lety a zklamalo nás, že jsme se blíž k němu přes staré i novější hospodářské budovy nedostali - stejně byl zavřený. O to příjemnější bylo začátkem letošního července pozvání od známých na zámek v Pátku, kde se konalo ve spolupráci s Náprstkovým muzeem  zahájení 12. výstavní sezóny. 

O slavnostní úvod se postaral žesťový kvintet pana Jaromíra Laksy (ZUŠ Louny) a poslouchalo se to opravdu krásně.

Potom jsme se mohli pod nádhernými nástropními malbami z první poloviny 18. století od Františka Siarda Noseckého 

potěšit obrazy, grafikou a keramikou akademické malířky Hany Štroblové,

toulat "Mexikem po stopách Benedikta Roezla" a podívat se na znovuotevřenou výstavu "Dr. Emil Holub - příběh cestovatele".

Volně bude na ni navazovat přednáška na zajímavé téma "Ženy v životě Emila Holuba" dne 1. srpna. 
Poučné je také vidět fotografie, které dokumentují práce na opravách zámku:





Bylo to krásné odpoledne a ve mně zůstal moc příjemný pocit z toho, že v Pátku dovedou lidé připravit tak krásnou akci a také se jí v tak velkém počtu zúčastnit.



Benedikt Roezl  (*13. srpna 1824 v Horoměřicích u Prahy -  14. října 1885  Praha-Smíchov)

český cestovatel, zahradník, sběratel rostlin, zejména orchidejí. V jeho pěti letech se rodina přestěhovala do Pátku, kde otec pracoval jako zahradník na statku Strahovských premonstrátů. Benedikt Roezl procestoval ve svých třech cestách celou Severní i Jižní Ameriku, objevil veliké množství rostlin a více jak sto třicet druhů rostlin nese jeho jméno.

MUDr. Emil Holub - Emilian Carl Johann Holub (*17. října 1847 Holice - 21. února 1902 Vídeň)

český lékař, cestovatel, kartograf, etnograf. Narodil se v rodině lékaře, která se v jeho deseti letech přestěhovala do Pátku. Během svých dvou pobytů v Africe přivezl rozsáhlou etnografickou a přírodovědeckou sbírku, pro kterou však nezískal prostor pro trvalé umístění, proto většinu získala muzea, vědecké instituce a školy. Zbylé pak dostalo město Holice. 

Zámek Pátek u Peruce - 

první zmínka o tvrzi v Pátku je z roku 1374 v urbáři premonstrátského řádu, který ji vybudoval. V letech 1544 - 1557 nechal nový majitel panství Jan z Lobkovic přestavět tvrz na renesanční zámek. Další přestavba do raně barokní podoby byla provedena za nového majitele páteckého panství Gundakara z Ditrichštejna italským stavitelem Antoniem Portem a tuto podobu si - s výjimkou vnitřních  změn uspořádání některých místností  po roce 1710 opět premonstráty - ponechal dodnes. 

Hodně pohody 

úterý 28. července 2015

Konzerva

Už jsem tu několikrát psala, že jsem blíženec a konzerva. Konzerva od slova konzervativní. Mám ráda ustálené zvyky, své staré věci, své "staré" přátele,  nic neměním jen proto, aby byla změna  a něco nového - naopak... používám své věci, dokud mohou sloužit a mám je ráda. Nechci nové věci. Ale občas přece jen přestane nějaký spotřebič  fungovat a to pak je pro mne těžký úkol - rozloučit se s tím svým starým a najít za něj náhradu. To se mi teď stalo s mým stařičkým vysavačem Vorwerk - při luxování najednou začal divně rachotit a šířil se z něj pach spáleniny. 

Je mi jasné, že si svých 22 let věrně odsloužil, ale přesto mi ho bylo líto, je jak nový, ani kartáče se nemusely nikdy měnit. Hledala jsem za něj náhradu na netu, ale nic se mi nezdálo - buď nebyl síťový, nebo nebyl tyčový,  neměl rotační kartáč, nebo nebyl přiměřený příkon či výkon. Zkrátka - nebyl to můj miláček Vorwerk. 

A tak jsem si řekla, že toho svého vysavačového pacienta nechám ještě posoudit od kamaráda Honzíka. Už jsem tu o něm psala - je to zlatý člověk a hlavně takový Ferda Mravenec - práce všeho druhu. Umí snad všechno opravit - už mi spravil spoustu věcí od tyčového mixéru po leccos kolem auta, umí rozebrat hodinky nebo pračku a zase to dát dohromady tak, že to funguje. 
Všechno na Vorwerku rozebral, i motor do posledního šroubečku, odstranil spoustu nečistot, které se za ta dlouhá léta dostaly i do nejnemožnějších míst a hlavně odstranil někde snad u ložiska? nějakou vrstvu starého ztvrdlého maziva, vše vyčistil, promazal a ejhle, vysavač funguje...
Už je zase zavěšený na svém místě a já jsem šťastná, že si nemusím zvykat na nějaký nový, o kterém předem vím, že by mi tenhle starý stejně úplně nenahradil. Honzíku, jsi zlatý a nejšikovnější ze všech, pokaždé si to s tvou Evou říkáme, moc ti děkuji... 

Mějte se krásně

neděle 26. července 2015

Kanyla

Ve středu jsem si kocourka přivezla s velkou náplastí na tlapičce. Jeho chůze byla zvláštní, tou růžově opáskovanou tlapičkou prapodivně cukal a škubal. Připomínal mi chůzi Laďky Kozderkové v jedné legrační scénce s Vladimírem Dvořákem a Jiřinou Bohdalovou z Ústavu pro výzkum chůze. Začalo mi to být divné, tak jsem v pátek zavolala na kliniku, zda můžu tu náplast kocourkovi sundat. Můžu. 
Zkusila jsem tedy tu širokou náplast odlepit a najednou se objevila bílá kanyla. To mne vyděsilo, hned jsem zase náplast přilepila a volala zase kliniku, co s tím - odkázali mne na moji veterinární ordinaci, kde kocourkovi kanylu sundají.
Proto ten chlupáček tak směšně chodil - ta jehla ho při každém kroku píchala...
A tak mu sestřička kanylu vystříhala a vyndala a tlapku mu zalepila. To byl hned spokojenější a když jsem odestlala postel v ložnici, hned se tam uvelebil a tvrdě usnul:
 Já si vzala knížku a byla pěkně potichu, abych ho z jeho spánku nevyrušila.
 Jen trošku zvedl hlavičku při zvuku foťáku,
 ale hned ji zase položil na postel a spal dál.


 Chvílemi se stočil do klubíčka,
 pak se ke mně otočil zády a sladce spal



 a dokonce se poprve od operace otočil na záda a nechal své bolavé zašívané bříško odhalené. Po vyholení srsti kvůli sonu bylo bříško růžové, teď po operaci je šedomodré - jedna veliká modřina pod tou tenkou jemnou kůžičkou...
 Převracel se na všechny strany a byl spokojený.



No uznejte, že je sladký... chlupáček jeden.
Mějte se krásně a odpusťte, že teď pár příspěvků bude hlavně o kocourkovi. Je to teď středobod mého zájmu. 

Mějte se krásně a hodně pohody