Počet zobrazení stránky

úterý 11. července 2017

...a levandule naposled...

Pro všechny známé jsem vyšila na plátěné polštářky s jejich monogramem - takhle vypadaly ještě nenaplněné levandulí





Přidat popisek
a takhle vypadají po naplnění sušenou levandulí:


Pak nastala klasická otázka hodna Jana Nerudy: Kam s nimi? Inu, do teriny a skleněné mísy na bowly (doufám, že to nezapomenu):

















Tak končím s levandulovým blázněním a těším se, až budu tu vůni léta rozdávat. Krásné dny a hodně pohody.
 

pátek 7. července 2017

Ještě jedno srdíčko...

Přivezla jsem z chaloupky další levanduli - nepořádek je hned v celém bytě -

a vybrala ty nejdelší, abych zkusila ještě jednou to srdíčko od Marťulky. Protože už jsem poznala, že nejsem na "motání" levandule příliš šikovná, zkusila jsem to srdíčko dělat trochu jinak. 


Zkrátka - ulehčit si to tím, že propletu stužkou každou část srdíčka zvlášť, aby mi nepřekážela ta druhá část při práci  - tady je jedna už omotaná stužkou, druhá ještě ne:
teď už jsou obě zapletené se stužkou,
takže zbývá jen spojit obě "hlavičky" z květů a spojit oba konce, aby vzniklo srdíčko:

Nejdříve jsem chtěla ty dva svazečky květů svázat dohromady tak, aby tvořily jen jednu kytičku, ale pak jsem si to rozmyslela - je to zase něco jiného:
 Tady je srovnání s těmi prvními dvěma pokusy - je vidět, jak už jejich stonky ztrácí zelenou barvu a schnutím hnědnou:


Zbylá levandule se suší a půjde do vyšitých polštářků.

Hodně pohody

úterý 4. července 2017

Šiju...

První kytičky levandule už uschly, tak byl čas je zabalit, aby jejich suché květy nepadaly. Gumička po usušení byla vyměněná za bílou bavlnku a celé kytičky levandule mohly jít do ušitých pytlíčků - jsou průhledné a kytička v nich je krásně vidět:





 Usušená levandule zbavená stonků se hodí do polštářků - snažím se, aby každý pytlíček a polštářek byl jiný:






Další levandule se suší a nemůžu se dočkat, až ji budu moci dát do dalších polštářků, které už připravuji. Tyhle levandulové dárečky připravuji už hodně let a letos poprvé jsem při práci s usušenou levandulí jsem začala kašlat a kýchat. Snad to je z výkyvů počasí  ne alergická reakce...

Hodně pohody

neděle 2. července 2017

Levandule

Nastává čas levandulobraní... Celý byt voní, protože dnešní úroda byla bohatá, jen to večerní šero jí dává trochu jinou barvu:
 
Část levandule vážu do kytiček, na ně přijdou bílé mašle (musím je nakoupit - domácí zásoby jsou už vyčerpané) a pak půjdou do bílých sáčků a druhou část suším a ta zase přijde do bílých polštářků:
Z levandulí jsem vybrala několik těch nejdelších - inspirovala mne totiž šikovná Marťulka na 
http://vseocosezajimam-martula.blogspot.cz/, která dělá z levandule nádherné věci. Její srdíčka i paličky jsou naprosto dokonalé. Já neumím dělat precizně, nikdy se mi nepodaří udělat dvě věci úplně stejně, i když je budu dělat přesně podle návodu, navíc se levandule při ohýbání trošku lámala, takže jsem srdíčka udělala tak trochu svérázněji, zkrátka s nedbalou elegancí :-)


 

To srdíčko, kterému se levandulové stonky nejvíc lámaly, jsem omotala vlnou levandulové barvy a ty zlomené stonky se tím dost zamaskovaly. Srdíčka precizní nejsou, ale mám z nich radost a určitě je budu zkoušet i nadále. A někdy příště ukážu už ušité polštářky a pytlíčky na levanduli.

Hodně pohody

sobota 1. července 2017

Voskové figuriny


Kamarádka Eva moc toužila vidět voskové figuríny a když se dočetla, že v květnu se v Celetné otevřelo nové muzeum voskových figurín, bylo to jasné...


Některé postavy byly hodně podobné tomu, jak je znám z fotografií či obrázků, některé zase moc ne... Mezi ty hodně povedené patřila rozhodně Helena Vondráčková a Miloš Forman, dost podobný si byl i Jean-Paul Belmondo z mladých let, k poznání (víc oblečením a vlasy než podobou) byla Marylin Monroe, ale hodně nepovedený se mi zdál Karel Gott, u kterého byl víc vystižený (i když příliš přehnaný) jeho charakteristický postoj nežli samotná tvář...























A o této slečně jsme si ve tmě myslely, že je opravdová a chviličku jsme stály u těch dveří za ní a trpělivě čekaly, až dotelefonuje, abychom ji nerušily - a ejhle, ona to také figurína...je vážně dost povedená:

Tenhle druh zábavy mi moc neříká, ale neuškodí jednou za život vidět i to - zejména když jsem se mohla přeneseně přiblížit k několika postavám, kterých si vážím nebo je mám ráda.
 A tady jsou dvě, které od dětství mám moc ráda:
Hodně pohody