Počet zobrazení stránky

pondělí 31. července 2017

A ještě jednou svítání...

 rozdíl dvou dnů a jaká velká změna...  
Stačí jen o kousek posunout objektiv...

Ráda se dívám z okna, ale jen na oblohu brzy ráno nebo hodně pozdě v noci a vůbec nejraději mám zimní oblohu, takovou temnou a plnou hvězd. Už se těším...
Hodně pohody 




sobota 29. července 2017

Svítání

Vypadá to jak pohled do jícnu činné sopky na žhavé magma...
a zatím to je dnešní ranní pohled z okna na svítání...
a vyklubal se z toho slunný letní den.
Svět je jeden veliký zázrak...
Hodně pohody

čtvrtek 27. července 2017

Nejlepší svačina

Zjistila jsem, že jsem těžký závislák...  na kysané smetaně, borůvkách, meruňkách, skořici... Mám je ráda každé zvlášť i všelijak smíchané dohromady a jím je snad denně. Dneska jsem koupila první letošní borůvky a spolu s kysanou smetanou to byla výtečná svačina:


Na chatě v horách  jsem borůvky moc ráda sbírala -  pěkně ručně, žádné barbarské hřebeny. Připomínalo mi to dětství, kdy jsme s tatínkem chodili na borůvky a maminka pak z nich pekla výtečné koláče. Od doby, kdy jsem hory opustila, jsem na borůvkách nebyla a tak si nenechávám ujít možnost je koupit na trhu. Už jich mám několik sáčků zmražených a také zavařené, aby bylo "na potom"...
Hodně pohody 

středa 26. července 2017

Vyhlašuje se pátrání...

Nedávno jsem si splnila  jeden sen a koupila si starší šestiramenný křišťálový lustr. V záchvatu přílišné čistotnosti (kolikrát jsem už na to doplatila a nepoučím se ) jsem ho celý odstrojila od křišťálových ověsů (ani jsem to nevyfotila - to si přece budu pamatovat, jak byly na kostře lustru zavěšené...), ty jsem v umývadle pořádně umyla, takže se lesknou opravdu jak křišťálové. Vyčištěnou kostru lustru dostal do péče hodný a šikovný kamarád Péťa a vše po elektrikářské stránce prohlédl a přizpůsobil zapojení lustru na rozsvícení poloviny nebo celého lustru (tak mám udělaný vypínač i současný lustr v obýváku). 
No a co myslíte, že se stalo? Při mytí ověsů se některé od sebe odpojily,
 jiné se naopak do sebe záhadným způsobem háčky připojily
a když jsem je pak čisťoučké rozložila - ty, které zůstaly spojené i ty ostatní,
 a chtěla zavěsit na kostru lustru,
samozřejmě už jsem vůbec nevěděla, jak a kam...
Je tu  6 + 6  kovových destiček s jedním očkem nahoře a a třemi dole (šest jich zůstalo v torzu původního spojení, šest patří asi zavěsit jinam)
šest větších křišťálků, které mají čtyři dírky a asi za koncové háčky mají být někam zavěšené (nějak se mi vybavuje, že možná mají být zavěšené na těch šest kovových ramen... 
a šest řetězů, které jsou tvořeny pěti většími a čtyřmi menšími skleněnými ozdobami:
Ačkoliv to studuji už skoro  týden, prohlížím různé  křišťálové lustry na netu, nejsem moudřejší a nepřišla jsem na to.  A tak mám prosbu a vyhlašuji velkou pátrací akci - najde se někdo, kdo má podobný lustr nebo aspoň ví, jak na takový šestiramenný lustr zavěsit tu vyfotografovanou křišťálovou nádheru? Předem velké díky...

Hodně  pohody

úterý 25. července 2017

Višně

Máme na zahrádce stařičký strom - višni. Polovina stromu před pár lety uschla, přesto zbylý strom pořád dává višně. Je jich sice už málo, ale pořád jsou výborné,  hlavně džem z nich mám moc ráda na vánočním lineckém cukroví - tenhle višňový nebo domácí rybízový. Už se stává tradicí, že právě tehdy, kdy udělám velký úklid kuchyně včetně pečlivého vydrbání kachlíků, přinesu ze zahrádky na chalupě višně,

které se musí odpeckovat,
přičemž při této činnosti jejich šťáva i při největší (počáteční) opatrnosti stříká všude
a ... takhle to po odpeckování v nejbližším okolí kamen vypadá:
no, to by ale bylo, kdyby si višně nepočíhaly i na ty vygruntované kachlíky:
takže po skončení může nastat opět generální úklid kuchyně...
Výsledkem zpracování višniček je devět skleniček džemu - s krajkovou čepičkou jsou hezkým dárkem


a zbylé višně jsem naložila do rumu, aby bylo v zimě čím se zahřát:
Hodně pohody



úterý 11. července 2017

...a levandule naposled...

Pro všechny známé jsem vyšila na plátěné polštářky s jejich monogramem - takhle vypadaly ještě nenaplněné levandulí





Přidat popisek
a takhle vypadají po naplnění sušenou levandulí:


Pak nastala klasická otázka hodna Jana Nerudy: Kam s nimi? Inu, do teriny a skleněné mísy na bowly (doufám, že to nezapomenu):

















Tak končím s levandulovým blázněním a těším se, až budu tu vůni léta rozdávat. Krásné dny a hodně pohody.
 

pátek 7. července 2017

Ještě jedno srdíčko...

Přivezla jsem z chaloupky další levanduli - nepořádek je hned v celém bytě -

a vybrala ty nejdelší, abych zkusila ještě jednou to srdíčko od Marťulky. Protože už jsem poznala, že nejsem na "motání" levandule příliš šikovná, zkusila jsem to srdíčko dělat trochu jinak. 


Zkrátka - ulehčit si to tím, že propletu stužkou každou část srdíčka zvlášť, aby mi nepřekážela ta druhá část při práci  - tady je jedna už omotaná stužkou, druhá ještě ne:
teď už jsou obě zapletené se stužkou,
takže zbývá jen spojit obě "hlavičky" z květů a spojit oba konce, aby vzniklo srdíčko:

Nejdříve jsem chtěla ty dva svazečky květů svázat dohromady tak, aby tvořily jen jednu kytičku, ale pak jsem si to rozmyslela - je to zase něco jiného:
 Tady je srovnání s těmi prvními dvěma pokusy - je vidět, jak už jejich stonky ztrácí zelenou barvu a schnutím hnědnou:


Zbylá levandule se suší a půjde do vyšitých polštářků.

Hodně pohody