Něčí šikovný nápad

Známe to asi všichni - mailem chodí různé věci, povídání i videa. Jednou třeba nějaká asijská slečna uměla krásně složit tričko jen jedním pohybem ruky, jindy zase paní skládala svetry a trička pomocí šablony (tu jsem si udělala a opravdu ji používám).  Nedávno mi přišlo video o tom, jak šikovně ukládat použité mikrotenové sáčky (taštičky s oušky) z nákupů.  Těch sáčků mívám po nákupu hodně a také je denně používám - do koše na odpadky a také při uklízení po kocourkovi. Doposud byly jen zamotané do menší kuličky a schované v bílém plátěném sáčku, pověšeném u ústředního topení. Jak byly nachumlané jeden přes druhého, obvykle jich při braní jednoho vypadlo víc. Proto se mi ten nápad z videa  tak zalíbil, že jsem se ho rozhodla vyzkoušet. Stačila k tomu chvíle času a jedna prázdná krabička od papírových kapesníků.

Vysypala jsem mikroténové sáčky - byla jich pěkná neúhledná hromada:

ty velké barevné jsem dala stranou. Pak jsem první průsvitný sáček vzala za spojený konec, projela ho v ruce tak, aby se z něj dostal ven vzduch, zastrčila ho tím koncem do krabice od papírových kapesníků a nechala venku jen ta dvě ouška:

Do těch oušek se zastrčí druhý sáček téměř napůl, opět se tou spodní částí (a zároveň tím i s oušky toho prvního sáčku) zastrčí do krabičky a nechají se venku jen ouška toho druhého:

A představte si, do té krabičky od kapesníků se vešly úplně všechny ty sáčky - vyjma  těch několika velkých barevných tašek:

Krabičku jsem dala zpět do plátěného sáčku, pověsila na topení a teď mám jistotu, že když vezmu za vykukující ouška poslední tašky, tak vytáhnu jen jednu a zároveň s ní i ouška té pod ní, takže jsou připravená na vytažení dalšího sáčku:

Jednoduché, účelné - to mám ráda. 

Hodně pohody

Hortenzie

Nakonec jsem přece jen hortenziím neodolala a čtyři krásné květy si vzala domů s tím, že je dám tam, kam na ně kocourek nedosáhne. Jeden květ je v obýváku vysoko na poličce vedle levandule - ta nádherná modrá se tam hodí :

a další tři květy jsou v pokojíku nahoře na stěně:

Potěší mne každý pohled na tu modrou krásu.

Hodně pohody

Dekorace

Mívala jsem moc ráda ve váze hortenzie a jiné kytičky ze zahrádky. Od té doby, co je můj kocourek tak nemocný, si to netroufám z obavy, aby nepil vodu z vázy - většinou totiž bývá jedovatá. Aby nebyl stůl tak holý a váza prázdná a také proto, aby byla letní vedra pro mne snesitelnější, udělala jsem si dekoraci přivolávající i zimu - na bílo natřenou větvičku vrbičky a na ní dva bílé ptáčky:

Líbí se i kocourkovi - hned si šel vedle vázy s ptáčky lehnout:

Hodně pohody

Krabička

Nedávno jsem objevila tuhle starou japonskou krabičku. Je dřevěná, polepená a hodně odřená, hnědý nátěr je místy úplně setřený, klíček k ní chybí, ale obrázek na víčku se mi pořád líbí:

 
Jako obvykle přišla na řadu bílá barva, chvilička práce a takhle vypadá výsledek:

A už si našla i své místečko - pod oknem vedle kocourkových hraček, se kterými si vlastně nikdy nehrál a dávat do ní budu pohlednice a dopisy, které i v dnešní době občas dostávám:

 

Krabiček není nikdy dost, tak by byla škoda ji vyhodit.

Hodně pohody

Letní večeře

Zdá se, že člověčí večeře kocourka neláká...

 kapustové karbanátky

 na půlce krajíce chleba

 a rajče -

to prý mohou jíst někteří lidé, ale ne kocourci.

Hodně pohody

První levandule

Kamarád Honzík mi včera večer přinesl ze zahrádky první letošní levanduli - to focení po půlnoci při umělém světle jí dává prapodivnou barvu (nebo že by to bylo únavou paní fotografky?), tak jsem ji začala svazovat do stojací kytice

   tady to vypadá spíš na barvu šeříku -  kolmý pohled přímo pod světlem lustru:

Tak, ještě přidat nějakou mašličku a počkat si na denní světlo:

Ta velká kytička je určená pro kamarádku - líbila se jí má loňská, tak ať má také radost.

Hodně pohody