Výlet

do Prahy byl opět vícedenní a hlavně za kulturou. Ježíšek totiž přinesl kamarádce Evě lístky  na večerní představení Rusalky do Národního divadla a udělal i mně tím velikou radost - Honzík totiž na operu zrovna moc není, tak jsem druhý lístek zdědila ... Objednaly jsme si noclehy opět v hotelu Golf - mile nás  překvapil, protože od našeho posledního pobytu prošel   rekonstrukcí   ( jak je vidět - na chodbách dostal sluníčkové barvy)

Toulky Prahou jsme začaly jízdou další pražskou lanovkou -  z dolní budovy hotelu NH Praha k horní na vrcholu Mrázovky (lanovka je z roku 1996, dráhou dlouhou 156 metrů překonává výškový rozdíl 21 metrů mezi dvěma hotely z 205 na 256 metrů nad mořem). V dolní části lanovka vede tunelem, ve střední části po mostní konstrukci, v horní části po zemi.

Z terasy horního hotelu je krásný pohled na Prahu:

 

 

Další den jsme jely k letohrádku Hvězda  a večer po příjemném posezení ve velmi milé společnosti v kavárně Slávia  jsme se už těšily do lože v přízemí naší Zlaté kapličky -  Národního divadla...

Představení bylo moc krásné, pěvecké výkony úžasné -  ale  "lyrická pohádka o třech jednáních" skladatele Antonína Dvořáka a libretisty Jaroslava Kvapila, jak je psáno v programu, dostala podle mne hodně hodně hodně nezvyklou scénu, choreografii, kostýmy i osvětlení - aspoň ukázka z programu opery ND:

Možná jsem příliš konzervativní, ale pořád mám před očima provedení Rusalky, které jsem viděla před mnoha lety v tradičnějším provedení a k té milostné smutné pohádce mi bylo bližší.

Hodně pohodové dny 

Nedělní ráno

v ještě tichém spícím domě... s  koláčem, který zbyl od včerejška a s kávou, která od včerejška není, ale je čerstvě uvařená - tak tomu se říká pohoda.

A ještě mít vedle sebe tak milého společníka, to pak nemá žádnou chybu a krásně se začíná den. 

Krásnou neděli všem

Recept na koláč je jednoduchý:

1 kelímek bílého jogurtu (já místo kelímku použila klasický snídaňový hrnek)
1,5 kelímku polohrubé mouky
0,5 kelímku oleje
0,5 kelímku pískového cukru
2 vejce a 1 prášek do pečiva
Těsto rozetřít na vymazaný a vysypaný vyšší plech, na těsto rozetřít 2 tvarohy smíchané
s cukrem a 1 vanilkovým cukrem,
na vrstvu tvarohu dát půlky odpeckovaných švestek (já měla mražené), posypat mákem a drobenkou.
Peče se při 180 °C asi 40 - 50 minut ( před vyndáním z trouby vyzkoušet, zda pod šťávou švestek je korpus pečený).
Dobrou chuť...:-)

Mezinárodní den žen

Wikipedie k tomuto svátku uvádí:
"Mezinárodní den žen (ve zkratce MDŽ), připadající každoročně na 8. března, je původem socialistický svátek, jde však o mezinárodně uznávaný den stanovený Organizací spojených národů  k výročí stávky newyorských švadlen v roce 1908..." 

Tak nevím, ale v této jediné větě si sám autor tak protiřečí a lže, až je to ostudné. Když si představím, kolik dětí a mladých lidí to čte a nedomyslí si tu propagandistickou lež, tak je mi z toho nedobře.

Nevím, co učí ve školách děti dneska, ale nás vždy ve škole učili, že tento svátek má svůj původ právě ve stávkách a  demonstracích amerických dělnic za zlepšení pracovních podmínek, vyšší mzdy, volební právo a rovnoprávnost, za zákaz práce dětí. Evropa přijala Mezinárodní den žen již v roce 1910, kdy o socialismu nebylo ještě ani zdání. OSN tento den oficiálně uznala v roce 1975 a stanovila jeho datum na 8. březen. 

Jsem ráda, že i dnes hodně mužů v tento den popřeje ženám a rozhodně to nepovažuji za nějaký přežitek minulých dob, právě naopak...

Takže všem ženám hezký svátek... :-)

Stojánek

jsem měla už dlouho doma - byla to taková náhodné koupě, protože se mi líbil svou jednoduchostí - jak obvykle říkávám: "na nic si nehrál". Kostra byla z nenatřeného a také ne příliš opracovaného dřeva. Hledala jsem jeho využití a našla ho ve chvíli, kdy jsem nemohla najít ovladač na TV a satelit, které byly zapadlé v křesle ušáku... Takže stojánek šel nejprve pod štětec s bílou barvou, ale při natírání praskla v místě suku spodní tyčka:

a nešlo to "opravit" mým tradičním způsobem - tedy pomocí bílé mašle svázat. Musela nastoupit vrtačka (já když držím v ruce vrtačku, připadám si jak  kutil Tim...:-),

malinký vrutík a nakonec to přikryla  neodmyslitelná bílá mašle. Ta nedovolí širší rozevření stojánku vlivem větší váhy uložených věcí a tím tedy zmenšuje tlak na šešroubované místo. Pak stačilo všít na oba konce bílého prostírání dva proužky suchého zipu, 

přehnout přes horní tyčky a zipy k sobě spojit - a tady je výsledek. Suchý zip umožňuje bezproblémové sundání bílého  potahu pro praní a přitom  hravě udrží váhu uložených ovladačů.

 

Občas položím na ovladače i mobil a pak ho hledám - nejčastěji systémem "pošli si sms z počítače a hledej  podle pípnutí mobil ". :-)

Hezký den všem

Prstýnek

Z dětství si pamatuji, že se prodávaly obálky se "štěstím". Obvykle v nich byly takové laciné cetky, jako třeba jednoduchý pouťový prstýnek. Byl to obyčejný kovový  kroužek, na kterém  bylo pomocí čtyř nebo více paciček přichyceno barevné sklíčko místo kamínku. Nejoblíbenější mezi malými holčičkami byl prstýnek s červeným nebo modrým sklíčkem. Hledala jsem na netu, zda najdu obrázek takového prstýnku, ale nenašla jsem. Bohužel, dnes tam pro holčičky pod pojmem "pouťové prstýnky" byly buď bakelitové hrůzy nebo zlaté či stříbrné šperky se zirkony. Žádný takový obyčejný pouťový prstýnek, jaký si pamatuji z dětství, jsem nenašla. 

Už jsem psala, že mám ráda velmi obyčejné a jednoduché věci a ten prstýnek z dětství se mi vždycky líbil. Z tohoto důvodu jsem si před lety nechala u zlatnice dělat prstýnek, který měl vypadat jako ten pravý pouťový, jen ze zlata  a s nebarevným průsvitným sklíčkem. Zlatnici jsem ho nakreslila, ona tvrdila, že si na ty prstýnky dobře pamatuje a že ho udělá, ale místo sklíčka bude nějaký obyčejnější kámen... Bohužel, vyšlo z toho něco zcela jiného 

Prstýnek jsem převzala velice zklamaná, ale neměla jsem sílu dohadovat se s tou ženou, která najednou jakoby nevěděla, co je nakreslené na sáčku objednávky a co tedy měla udělat. To ovšem není nic proti tomu, že když jsem prstýnek vzala na ruku, tak se teprve ukázalo, jaký zmetek mi ta zlatnice udělala. Schválně, jestli to poznáte také:

 

Jisté je, že se nosit nedá, protože ten ostrý konec kamene přečnívá obroučku prstenu a zabodává se do prstu tak, že ho ani chviličku nevydržím mít na prstě .

Při hledání obrázku pouťového prstýnku jsem našla na http://www.humanart.cz tuto básničku, tuším, že autorkou je Twiggy. Básnička se mi moc líbi a přesně se hodí k mému smutku za zmizelými pouťovými prstýnky a tím i za zmizelým dětstvím:

Chuť marmelády
a letní vánek
tiše
pro vzpomínky
zpívá rekviem
za pouťové prstýnky

(Psst..
a mysli na mě)

S vůní peřin
a knihou hříchů
v náručí
pro dětské snění
zavírám svět
v teplo dlaní

(Psst..
a nezapomeň)

Dopis naděje
a oběť z lásky
tiše
pro vzpomínky
zpívá rekviem
za pouťové prstýnky..

autorka: Twiggy

Hezké dny 

 

Dečka

se mi líbila u Marcelky -  http://radostztvoreni-marcelinka.blogspot.cz/2014/02/pletaci-vyzva.html. Chtěla jsem si ji vyzkoušet - jak jinak, nežli v bílém provedení. K háčkování je ideální televizní pořad typu Všechnopárty, kdy nemusím nepřetržitě sledovat obrazovku, protože nejdůležitější jsou slova a u tohoto pořadu se vždy dobře bavím... 

 

Budu jí muset uháčkovat kamarádku, aby jí nebylo smutno. :-)

 Pohodové dny

Žebrácký náramek

jsem poprve viděla v televizi u krásné české zpěvačky Yvetty Simonové, kterou miloval můj tatínek.  

 

Líbil se mi a jako nejméně pracný se stal jedním z mých prvních pokusů pracovat s kulatými ketlovacími (šperkařskými) kleštěmi. Použila jsem k němu některé stříbrné přívěsky, které mi zbyly po roztržených stříbrných řetízcích

 a spoustu přívěsků, které jsem koupila

nebo si udělala pomocí nýtku a perličky...

Ty stříbrné přívěsky ale dost brzy zčernaly a působí na náramku rušivě, tak je nahradím jinými, hlavně perličkami na nýtku, které se mi víc líbí - náramek celkově zjemní a zesvětlí.

A takhle ukrývám rozpracovaný náramek před všímavým kocourkem, který miluje shazovat ty titěrné věcičky se stolu na zem a pak je po lítém boji kamsi schovat:

Jeden žebrácký náramek jsem udělala také pro kamarádku Evu (které říkám podle filmu pana Trošky Evik) k Ježíšku, tak budeme mít podobné.

Krásnou neděli plnou pohody