Zahájení lázeňské sezóny

Nemám ráda davy lidí a hromadné akce... přesto jsem se nechala přemluvit přijet se podívat na první den zahájení lázeňské sezóny v Teplicích v Čechách. Den byl pro většinu lidí krásný, pro mne děsivě horký, všude byly davy lidí a spousta stánků s občerstvením...

Tady se hrálo a zpívalo...

... asi proto, že se všude prodávalo pivo a jiný alkohol a také klobásy a párky, nebyli nikde vidět novodobí obyvatelé Teplic (spolu s ženami zahalenými od hlavy k patě do černého), kteří obvykle tráví celé dny pikniky na trávnících lázeňských parků ...
Vyfotila jsem si  některé z budov, které mne cestou zaujaly a byla jsem ráda, když jsme hodně brzy skončili stranou toho davu lidí -  ve stínu vysokých líp u dobrého jídla a pití v zahrádce jedné z lázeňských vil.
Teplice jsou krásné, je vidět, že to je staré lázeňské město - je tu spousta nádherných velikých vil, většinou jsou opravené, některé jsou ale po (prý záhadných) privatizacích ve stavu chátrání ... Největší ostudu městu však dělá budova nádraží, která je zvenku hrozná - oprýskaná a otlučená dost nepříjemně vítá návštěvníky a hosty do lázeňského města. Takhle sešlou si ji pamatuji ještě z doby, kdy jsem tady studovala...

Přeji všem hodně pohody.

Velké prádlo

aneb jak jsem se nadřela při praní bez pračky...

Vykoupaná majitelka tohoto prádélka trpělivě čekala na kraji vany, až jí oblečení uschne a bude vyžehleno...

 

A takhle to panence zase sluší, když je čistá, nažehlená a voňavá po levandulovém škrobu:

Hodně pohody

Konvalinky

Byli jsme dneska na chalupě a celá zahrádka i dvorek u domu jsou rozkvetlé, jenže... nemám z toho ani jeden obrázek, protože jsem zapomněla doma foťák. Inu, děravé hlavě se to stává.  Konvalinky a pivoňky, které jsem si přivezla domů, jsem si vyfotila aspoň ve váze ...
Konvalinky (stejně tak třeba i lilie) mívám na nočním stolku hned vedle postele - mám ráda jejich silnou vůni i při spaní...

 Ještě nikdy nebyly konvalinky tak krásné, vysoké, bohaté... a ta vůně po celém bytě je úžasná.

Pivoňky dávám tradičně do dětského pokoje:

Krásné jarní dny a hodně pohody.  

13 komnat první republiky...

Včera jsme s kamarádkou Evou měly den plný kultury v Praze. Nejdříve jsme navštívily Tančící dům, kde  výstava "13 komnat první republiky"

představuje Československo v letech 1918 - 1938. Originální exponáty se týkají třinácti okruhů dobové tvorby, například módy, filmové, divadelní, výtvarné a nábytkové tvorby, hraček, loutek, tisku,  sportu...

Mne osobně nejvíce zaujaly originální modely z módního salónu Hanny Podolské ze sbírek Marie Létalové. Na takové krásné šaty bych se dokázala koukat a studovat každý jejich steh celé hodiny (sklo vitrín, tma v místnostech a blesk foťáku udělaly, bohužel, své). Nejkrásnější jsou ty poslední černé šaty, pošité korálky:

Součástí výstavy je také originální nábytek  Emmy Destinové z jejího zámku ve Stráži nad Nežárkou (ta socha pěvkyně je zapůjčena z muzea voskových figur):

Jako obvykle jsme vyjely výtahem na střechu a spolu s mnoha cizinci jsme se kochali krásou Prahy: 

Z Tančícího domu jsme se vypravily do Hudebního divadla v Karlíně, 

na operu Guiseppa Verdiho Nabucco a bylo to moc moc  krásné -  vynikající pěvecké i hudební výkony (zejména Abigail v podání Jordanky Derilovy byla úžasná).  

Byl to nádherný den, plný pohody, klidu, krásných zážitků i setkání s milými lidmi. 

Hodně pohody