Na pomyslném seznamu toho, co chce vidět, měla kamarádka Eva Františkovy Lázně. Včera na ně došlo - a aby to byl výlet úplně bez starostí, auto nás dovezlo jen na nádraží, dál jsme pokračovaly rychlíkem. Den jak vymalovaný, lázeňské městečko krásné, čisťounké, přívětivé, obklopené zelení, se spoustou pěšinek na procházení, laviček na posezení a krásných objektů (budov, soch, pomníků, květin a stromů) na prohlížení...
. 
Krásný koncertní pavilonNárodní třída s kasinem...
Isabelina promenáda je lemována z obou stran alegoriemi umění (poezie, sochařství, tragédie, malířství...)
Plot už dávno zmizel, ale brána je nádherná...
A ještě dvě sochy bez rukou - nejdřív ušatý Josef II. bez jedné rukya pak torzo ženy, ta nemá obě ruceJeště František Josef I. před Císařskými lázněmi:Mám moc ráda jméno František. Je nádherné, takové vznešené, přitom zdrobněle mazlivé. Kdyby mi zůstalo příjmení jako za svobodna, byl by můj syn František jako můj tatínek.
Bylo už vedro, proto se kosáček šel vykoupatByl to krásný výlet.

Františkovy Lázně nesou jméno po císaři Františku I., který je v roce 1793 založil v místě léčivých pramenů, známých již od 15. století. Díky chebskému rodáku, lékaři Bernhardu Adlerovi, zde vznikly první slatinné lázně na světě a doktor Adler je považován za zakladatele lázeňského provozu. Od roku 2021 jsou na seznamu Světového dědictví UNESCO v rámci položky Slavná lázeňská města Evropy. Aktivně se využívá 23 pramenů síranu sodného. Tradiční Františkolázeňská léčebná kúra - to je kombinace přírodních zdrojů a toho nejlepšího z neinvazivní moderní medicíny. Klienti si mohou vybrat z množství léčebných programů souvisejících s onemocněním srdce, cév, pohybového aparátu, gynekologických onemocnění včetně léčby neplodnosti, s následnou péčí po onkologických onemocněních, léčbou nervových nemocí, edukačně-preventivních programů, cukrovkou. Mezi významnými hosty těchto lázní byli František II., císař Svaté říše římské, Johann Wolfgang von Goethe, Johann Strauss mladší, Božena Němcová, Franz Kafka a Karel I., rakouský císař, se zde seznámil se svou budoucí manželkou Zitou . V roce 1812 bydlel Ludwig van Beethoven v domě U dvou zlatých lvů spolu s manžely Brentanovými. Antonia Brentano, manželka frankfurtského bankéře Franze Brentana, byla (podle části beethovenovské literatury) onou nesmrtelnou a dodnes neznámou Beethovenovou milenkou.
