Peču vánoční cukroví už hodně, hodně let, vždy podle stejných receptů a vždy bez problémů (pokud nebudu počítat to, že jeden rok mi nešly vyklopit z formiček pracny). Dříve jsem pekla i 23 druhů,
poslední roky se počet snížil na jedenáct až třináct druhů toho nejžádanějšího cukroví a navíc jen z polovičních dávek. Inu, důsledek rostoucí péče o zdraví a štíhlou linii... Ovšem letošní pečení začalo záhadně - linecké těsto tajemně oživlo, po vykrojení se postupně smrskávalo a při pečení podivně nafukovalo a kroutilo:
Pro srovnání - těmito formičkami jsem kolečka a srdíčka vykrajovala a takhle maličkými, pokroucenými a baculatými se stala po upečení:
Tak to byla první záhada - ale nevadí mi to, vypadají zajímavě, chuťově jsou jako obvykle a rodině budu tvrdit, že jsem pekla podle jiného receptu a úmyslně dělala minicukroví.. :-)
A druhá záhada byla také u mého tradičně pečeného mandlového cukroví, ale opačná. Tady se vykrojené tvary při pečení zvětšily:
Naštěstí to byly jediné dvě záhady, které prozatím provázely pečení vánočního cukroví. Jako obvykle upečené druhy jsou uloženy v krabičkách do velké plechové krabice (po vánoční štole)- už teď jich tam je 7 druhů:
Ještě umýt a uklidit formičky na pracny a pro dnešek je hotovo.
P.S. Teď mi došlo, že jsem obě těsta zadělávala poprvé v životě v robotu, ne ručně. Že by to byl ten důvod? Kdo ví, třeba je to pomsta toho těsta za to, že jsem si tak ulehčila práci. :-)
