tentokrát k očnímu lékaři do Teplic a potom do Ústí nad Labem. Je zkrátka taková doba, že k lékaři musíte někdy dojíždět desítky kilometrů, protože váš dlouholetý odešel do důchodu a v místě bydliště není žádný, který by přijal "nového" klienta..:-(
Aspoň jsem uviděla opravenou fasádu teplického nádraží, která svou otlučeností a zchátralostí dělala už celá desetiletí tomu zajímavému nádraží i městu velikou ostudu. Nyní je pohled na důstojnou budovu nádraží příjemný:
Ještě pohled od kolejiště:
Směrem ven do frekventované ulice je pořád ta tradiční dlažba, kterou si pamatuji z dob studií na SEŠ:
Roku 1858 bylo uskutečněno železniční spojení mezi Teplicemi a Ústím nad Labem a původní nádražní budova byla vybudována podle návrhu Josefa Turby. V letech 1876 - 1878 se uskutečnila první přestavba budovy a druhá, která vydržela do současnosti, byla provedena v letech 1900 - 1908 podle plánů Herrmanna Rudolpha z Teplic. V té době byla vstupní hala zaklenuta na čtyřech sloupech kopulovitými a zrcadlovými klenbami, které jsou ozdobeny dekorativní malbou. Také okenní výplně jsou zdobeny motivy z dějin místního průmyslu a lázeňství:
Římskokatolický arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven po velikém požáru města po roce 1318 na místě předchozí stavby a je památkou ve stylu česko-saské pozdní gotiky. Od poloviny 15. století do třicátých let 16. století probíhala obnova stavby po poškození věže a lodě kostela za husitských válek. Koncem 19. století byl kostel regotizován podle návrhů Josefa Mockera a Antona Webera..
Po náletu spojenců 17. dubna 1945 došlo k vážnému narušení kostela, když do jeho blízkosti dopadly tři bomby. Čtvrtá dokonce prorazila strop kostela a zabodla se do podlahy v presbytáři, aniž explodovala. Jižní a západní stěna lodi kostela se zcela zřítily, hlavní loď byla zásadně poškozena a došlo k narušení statiky věže, která se naklonila a praskla. Uvádí se, že nachýlení věže je 200,9 cm od kolmé osy, čímž se řadí na čtvrté místo na světě za třetí věží v Pise. Statika je zajištěna zabetonováním.
ještě procházím kolem barokního římskokatolického kostela sv. Vojtěcha, který je spolu s dominikánským klášterem chráněný jako kulturní památka České republiky. První písemná zmínka o kostelu zasvěcenému sv. Vojtěchu je z roku 1186. Kostel byl rovněž velmi zničený při velkém požáru města roku 1538 a v roce 1555 obnoven. V roce 1618 se stal klášterním kostelem řádu dominikánů. Barokní přestavba byla provedena v letech 1715 - 1730 podle návrhu italského architekta Octavia Broggia. Po navrácení kostela řádu dominikánů byl koncem 20. století upraven pro výstavní účely a od roku 2017 slouží jako farní chrám řeckokatolické farnosti. Zvenku je velmi půvabný,
Ty papíry na nádherných dveřích jsou dost ostudné, že? Možná by odpovědní ze správy kostela mohli najít nějaký důstojnější způsob na svá upozornění a informace...
