Předsíň

je místo, kterým jsem měla své povídání asi začít. Je také ve znamení bílé. Zrcadlo jsem koupila kdysi na bleším trhu - bylo hnědé, a protože je rám dřevěný,

mohla jsem k němu přivrtat takovou úzkou destičku jako poličku - a vše šlo samozřejmě natřít na bílou barvu. To ještě nad ním nebyla polička...

která tam je dnes - ta také byla původně hnědá, ale teď je bílá. Klíče jsem našla na chaloupce a náramně se na poličce vyjímají, stejně jako botičky; tyhle jsou první  - pokusné, další jsem opět ušila pro kamarádku a jednoho milého člověka...

na poličce je pověšená  letní taška, kterou jsem si udělala a moc ráda ji nosím...

a vedle na věšáku je ramínko, také můj výtvor (první pokus - druhý jsem udělala pro kamarádku)

... a  od ní jsem zase dostala tuto překrásnou šálku, které uháčkovala krajkové lemy...

 Slunečník vedle sněžného skřítka je také  tvořený -  z ubrusu  na bílý deštník..

 

 

 

a myslím si, že je moc pěkný. Aspoň kocourkovi se velmi líbi - hned se pod něj schoval, jen ocásek je vidět...

Skřítka jsem objevila  jako  otrhanou kostru z drátu s nasazenou hlavičkou a  se zbytky barevného oblečení.  Sedával zprvu v lodžii a hlídal, ale pak jsem vše rozebrala, hlavičku  předělala, z kožešiny udělala nové vousy, ušila bílé oblečky... teď je to pro mne sněžný mužíček, který sedí na starých sáňkách a evokuje mi potěšení ze zimy...

Nad skřítkem na poličce mám nádherný dárek od mé kamarádky - rukavičky, které si kdysi sama háčkovala  a pod nimi své  vlastnoručně upletené "nátepníčky"...

 

Na kliky u dveří jsem ušila polštářky na usušenou levanduli...

 

 ... a tohle zdobí vstupní dveře.













Vaše