Když jsem chodila do prváku na střední škole, tak jsem tenhle medailonek vyškemrala na mamince. Nejásala, byla to památka po její babičce - ale dala mi ho a já ho nosila na sametce na krku.
Je hodně starý, dědeček (velký fešák) je vyfocený asi v uniformě Rakouska-Uherska, možná v době první světové války. To se většina narukovaných nechávala fotografovat na památku pro rodinu - i pro případ, že by se nevrátili domů...
Zrovna tak se nechávaly fotit jejich dívky a ženy, aby jejich obrázek měli vojáci pořád u sebe, nedovolil jim zapomenout na své milé doma a dodával jim sílu všechny hrůzy přežít...
Je škoda, že dnes vyjma svateb a booku modelek se už málokdo nechává fotografovat od profesionálů. Ty ateliérové snímky mají úplně jinou atmosféru a bylo hezké, když v bytech visely na zdi velké fotografie členů rodiny v krásných rámech.
Medailonek určitě není zlatý, nemá punc a v ohybech lety ztmavnul, dole dokonce praskl... ale je přesto pro mne krásný.
Přeji všem pohodový den
Lado, to je krásná vzpomínka na předky, já mám něco podobného, je to také přívěšek, ale fotografie se dávala dovnitř, takže takové pouzdérko, možná je i stříbrné, hezký den,
OdpovědětVymazatMarcela
Marcel, medailonek dokonce má přes fotky jen slídu, ne ani sklo. Ale jsou to milé památky, viď? A jestli máš stříbrný, tak musí být moc hezký. Pa, hezký den.
Vymazat