jak říká kamarád Honza - kochám se kumulemi... Taková krásná dramatická obloha mne těšila celou cestu, když jsem jela pozdě večer domů:
Kvůli takovým momentům mám stále připravený foťák na palubce auta a už přes okno cvakám a cvakám. Škoda jen, že tu krásu neumím věrně zachytit. Naplňuje mne to takovým povznášejícím pocitem a zároveň pokorou nad tím, co je mimo nás...
Hodně pohody
Nádherné fotky..... máš stejný kořínek jak já..... proto jsem si pořídil ne telefon s foťákem ale foťák s telefonem. ....taky vnimam radosti každého běžného dne... a děkuji Bohu za dar života v ulici, co končí v lese....
OdpovědětVymazatSouhlasím s Tvými slovy a děkuji za ně. Jen by mne zajímalo, co to máš za foťák s telefonem...asi bych zvažovala v budoucnu si pořídit. Hodně pohody v ulici, co má to štěstí, že končí v lese.
VymazatMilá Lada úžasne krásne fotky,super sa Ti vydarili.
OdpovědětVymazatMaj sa pekne.
Rena
Renátko, děkuji - ale to je jen zásluha té krásné oblohy a možná trochu čistého předního skla auta. Pa a měj se hezky.
Vymazat