Zámek Nový hrad II.

Dnes jsem jela na chalupu sama, a protože je konec září a už se blíží doba ukončení návštěv památek, tak jsem zkusila zastavit u zámku Nový hrad. Tentokrát jsem měla štěstí - vrata byla otevřená, já mohla vstoupit na první nádvoří a koupit si vstupenku s možností fotit. Spolu s velmi příjemnými manžely z Českých Budějovic jsme byli jediní návštěvníci první odpolední prohlídky. 

Předchůdcem dnešního zámku byla nová kamenná tvrz palácového typu, kterou nechal nad obcí Jimlín na skále postavit ve 14. století rytíř Záviš z Jimlína. V roce 1453 jimlínský rod vymřel a tvrz získal Albrecht Bezdružický z Kolovrat, který začal - po svolení krále Jiřího z Poděbrad z roku 1465 - s nákladnou přestavbou tvrze na honosný hrad s věžemi a  příkopy s mosty. Hrad střídal majitele a roku 1630 přechází do rukou polního maršála Jana z Aldringenu. Z té doby pocházejí nádherné dřevěné malované záklopové stropy, které jsou opravdovou pýchou zámku. Roku 1670 kupuje hrad i panství, poškozené třicetiletou válkou, Gustav Adolf Varrensbach s manželkou Marií Sidonií, rozenou Šlikovou a pro svůj bohatý společenský život z něj  udělají pohodlný a výstavný barokní zámek, plný štukové a malířské výzdoby. Bohužel, další osud zámku nebyl příznivý -  od drancování pruskými vojsky za sedmileté války přes změnu jeho účelu z honosného sídla na lovecký zámek, hospodářský velkostatek s obydlími a kancelářemi, vojenský lazaret, sídlo vojenské posádky a devastace byla dokončena po roce 1947 zemědělským družstvem. Z původního mobiliáře a vybavení zámku se nic nedochovalo. Od ledna 2012 je zámek samostatnou příspěvkovou organizací kraje a prochází rozsáhlou rekonstrukcí. 

Z prvního nádvoří se po schodech vlevo sejde do obnovené barokní zahrady; těch schodů si dobře všimněte -  při chůzi nahoru jsem na  jednom zakopla a plácla nejen sebou, ale bohužel i nešťastným foťákem, který jsem držela v ruce. Chudák foťák - od Vánoc toho zažil už hodně nepříjemného, nedávno jsem ho upustila v Praze na dlažbu a teď jsem s ním mrskla na kameny. Zatím ještě fotí, ale zdá se mi, že má nějaký divný zvuk... mé natlučené koleno zatím mlčí. :-)

Projdeme branou na druhé nádvoří, které bylo původně součástí opevnění jako hluboký příkop, možná i vodní. Na jednom obraze je totiž namalovaný zámek obklopený velkou vodní plochou.  Za barokní přestavby v roce 1670 byl příkop zrušen a podzemní prostor byl změněn na koňské stáje. Pěkně strmý vchod do stáje je na té poslední fotografii zcela vpravo u opevnění   (mohla bych přísahat, že jsem tam tu vůni stáje cítila ještě dnes): 

Tam uprostřed snímku u zdi proti poslednímu oknu je vidět šikmý vstup do stájí

 

Další branou, která dostala svou krásnou barokní podobu za Gustava Adolfa, jsme prošli na třetí nádvoří a vešli do zámku. Z chodby, plné erbů jednotlivých majitelů, jsme vešly do velkého rytířského sálu a začala neuvěřitelná nádhera dřevěných malovaných záklo-pových stropů, kterých tu je tuším 13 a jsou opravdu  úžasné - je zázrak, že se dochovaly v téměř neporušeném stavu... 

    

Velký rytířský sál - právě tu je výstava Romantismus není jen Hluboká...představuje 40 dalších romantických míst Jižních Čech

Další překrásnou expozicí jsou papírové hrady a zámky, které zapůjčila Jana Žuravnyjová z Loun

Barokní sál - Slavnostní jídelna: nádherný štukový strop s freskami

Lovecký salón... tady jsem si neodpustila poznámku, že Gustav Adolf své milované koně nechal namalovat, ale svou manželku ne... Proč asi?  :-)

Dámská ložnice

 
 Pánský salón

Premonstrátská cela

Varrensbachův salón

Ukázka několika nádherných dřevěných malovaných záklopových stropů 

Kaple sv. Josefa má také nádherný štukový strop s freskami:

 

A na závěr jsme vylezli nahoru na věž, odkud je za hezkého počasí parádní výhled po okolí - ovšem dnes bylo pod mrakem s trochou mlhy...

Nádvoří je využíváno ke kulturním akcím - musí to být krásné při večerním osvětlení...

Dole se pasou ovečky..

                          

A aby dneska pytel mé smůly byl plný, tak při sestupu z věže jsem na posledních schodech tak nešikovně šlápla, že jsem si podvrtla nohu a tím skončila s prohlídkou zámku, takže jsem ten další prohlídkový okruh (hodovní síň, černá kuchyně, prádelna, sušárna, strážnice a jiné) už nemohla absolvovat. Mohlo by se totiž stát, že bych už nemohla dojet autem domů, a to jsem nechtěla riskovat. Takže - pro mne prohlídka skončila, ale zámek mám tak dostupný a také paní průvodkyně byla tak příjemná a znalá, že jsem tam určitě nebyla naposledy. 

A na závěr rekapitulace historických dat:

14. století   Záviš z Jimlína nechal postavit  nad obcí Jimlín kamennou tvrz

1453 -         rod Jimlínských vymřel, panství přechází na Albrechta Bezdružického z Kolovrat

1465 -         jím vedená přestavba tvrze v honosný hrad, vznik nové větve Kolovratů - Novohradské

1588 -         páni z Liběchova prodali panství i hrad Šebestiánu Vřesovci z Vřesovic, který 

1630 -        císařský rada Volf Illburg z Vřesovic prodal panství polnímu maršálovi Janu z Aldringen,                                                       vznik dřevěných zdobených záklopových  stropů

1634 -         po jeho smrti přechází panství premonstrátskému klášteru na Strahově, stavba nové kaple sv. Josefa                                   a obytného křídla 

1651 -        prodej zadluženého panství opatem Kašparem z Questenberka braniborskému markraběti Kristiánu                          Vilémovi z  Hohenzollernu 

1670 -        panství kupuje Gustav Adolf Varrensbach s manželkou hraběnkou Marií Sidonií  rozenou Šlikovou a                                    dokončují nákladnou přestavbu hradu na honosný barokní zámek, štuková a malířská výzdoba

1715 -          zámek a panství koupila "veselá" a rozmařilá Anna Barbora z Löweneggu

1757 -          drancování zámku pruskými vojsky za sedmileté války

1767 -          zbídačené panství kupuje Josef Adam kníže ze Schwarzenbergu

1813 - 1816 zámek využíván za napoleonských válek jako vojenský lazaret

1851 - 1871 zámek slouží císařské jízdní posádce 

1871 -          zámek využíván pouze jako hospodářská budova

1947 -          zámek vyvlastněn, poté majetek zemědělského družstva, dokončení devastace až do havarijního stavu

1986 -         první práce na záchraně zámku 

1994 -        zámek pod správou Okresního úřadu v Lounech, poté Okresního muzea v Lounech

2012 -         samostatná příspěvková organizace Ústeckého kraje

Hodně pohody