Nedávno jsem se při vaření zamyslela nad vůněmi, které mám ráda. Ta nejkrásnější vůně mi už zůstala jen ve vzpomínkách - voněla jí moje maminka. Vždycky trochu jasmínovým či konvalinkovým mýdlem a také trochu bylinkami a mentolem hašlerek, které mívala v kapsičce bílé zástěry. Do ní vždycky sáhla a z modré papírové ruličky mi nabídla bonbón. Byl větší a také chutnal líp, než ty dnešní minihašlerky (už třeba prášek aktivního uhlí byl nahrazen sirupem a také velikost bonbónů je pro pocit chuti zásadní). Dodnes hašlerky vozím na výlety, už jen pro tu vzpomínku...
... a pro stejnou vzpomínku mi kdysi zlatá kamarádka Eva dala krásnou bílou zástěru po její mamince a já si tu jemnou krásu oblékám na chviličku na Štědrý den.
Dodnes mám nejraději ty nejobyčejnější vůně - vůni rozpouštěného másla, pravé vanilky, skořice, bílé kávy z melty, ale také nového koření (není nad kuře na paprice)... Voní mi idylickým dětstvím.
Ano, vone su spojene s minulostou...alebo aj naopak. Nikdy som nemala oblecenu suknu, ktorz som si sila v prvych tyzdnoch druheho tehotenstva( este som netusila ze som tehotna a ta latka mi priserne smrdela-samozrejme iba mne). Po niekolkych rokoch som ju vyhodila...a teraz ked to pisem, znovu citim ten "smrad" :)
OdpovědětVymazat:-) Tak já mám vzpomínku na vůni hašlerek a ty na "smrad" sukně - a při čtení tvých slov jsem si na něco vzpomněla. Jednou mi přivezla maminka z bývalé NDR také látku na šaty, moc pěknou, kostkovanou a ta také zvláštně "voněla", úplně jsem si vybavila tu vůni i vzorek té látky. :-)
VymazatPěkné ..... hašlerky v ruličce taky pamatuju.-))
OdpovědětVymazat:-) A ta modrá rulička nepouštěla barvu tak, jak to dělají ty nové obaly jednotlivých bonbónů a ještě pod tím modrým papírkem byl stříbrný...:-)
VymazatTo je pěkný článek. Takové povídání zavede člověka úplně někam zpátky, do pohádky, Náš mozek zaznamená všechno snad na věky. jak vůně, tak chutě a po některých se stýská, protože jsou nenávratně pryč. Pamatuju hašlerky v ruličce. Odtrhl se kousek papíru a ulouplo kolečko. A hašlerky mi připomněly mého staříčka, který jich měl hodně ve svém pokojíku a my děti jsme mu je jednou skoro vybraly tajně. Pak se na nás zlobil a my jsme se styděly, protože je měl pro svou starou maminku, která ještě žila v dřevěnici na kopci a už se nemohla moc hýbat a také dýchání jí dělalo potíže. Ty hašlerky jí právě to dýchání usnadňovaly. Zástěra je krásná.
OdpovědětVymazatDnes je moderní nevzpomínat - říkají "nevracet se zpět, hledět jen dopředu". Ale já si myslím, že bez vzpomínek, minulosti nemůže být dobrá přítomnost i budoucnost. Navíc z krásných vzpomínek beru sílu tak jako z kvalitních starých knih, i těch dětských. A hašlerky byly prý opravdu léčivé, snad něco z toho zůstalo i v těch dnešních.
VymazatNádherné vzpomínání. A zástěrky jsou krásné.. i já ráda vzpomínám.
OdpovědětVymazatAno, je milé vzpomínat na krásné časy a drahé lidi. Hodně pohody.
VymazatLadi nádhera--jednu zástěru také doma vlastním zrovna nedávno jsem ji dostala :o) a hašlerky pojí mé vzpomínky k mému dědečkovi a i já hašlerky asi proto miluju ♥ měj se krásně.Martina
OdpovědětVymazatMarti, když už kolem nás svět zběsile pádí, tak si aspoň hezkými vzpomínkami zpříjemňujeme život. Pa. ♥
VymazatMilá Lada, vďaka Tebe som si pri čítaní Tvojho príspevku zaspomínala aj ja .Na vôňu vajíčkovej pomazánky v škôlke ,na vôňu melty ktorú robievala moja babka a veľa ďalších vôní. Krásne si to napísala a obe zásterky sú nádherné.
OdpovědětVymazatMaj sa krásne.
Rena
Renat, ty příjemné a milé vzpomínky nás tak uklidní a obohatí, moc ráda si připomínám krásné chvíle zejména dětství. Pa a měj se krásně.
Vymazat