Jak se díváme na televizi

Každý večer si  přijde ke mně na postel sednout kocourek. Otočí se k televizi zády a dívá se na svůj obraz v zrcadle na protější straně. Dost možná i celý televizní program se mu líbí víc v odrazu v zrcadle, nežli dívat se na televizi přímo. Takhle to vypadá v půl deváté  večer, kdy je ještě dost světla (tváří se divně, nesnáší foťák):

a takhle to vypadá o dvě hodiny později, kdy už je venku i doma úplná tma:

Vydrží sedět bez pohnutí na kraji postele hodně dlouho - tlapičky má přitom jak baletka při baletní pozici:

a když už ho sezení omrzí,  lehne si na bříško a za chvíli usne...

Je jasné, že  televizní program vidím na čtvrtce nebo v lepším případě na  půlce obrazovky a je zajímavé, že mi to úplně stačí... :-) Mnohem milejší je mi celou tu dobu šimrat kocourka pod bradičkou a povídat si s ním do té chvíle, než usne .

Hodně pohody