a byly jsme nadšené. Věděla jsem, jak zámek zvenku vypadá, ale netušila jsem, jak krásný je uvnitř.
Jako své letní sídlo, po vzoru italských příměstských vil, ho začal v roce 1678 na svých pozemcích nedaleko Prahy stavět Václav Vojtěch ze Šternberka (pravděpodobným architektem byl Jean Baptiste Mathey) .
Už samotný vstup k pokladně znamená zvednout oči ke stropu a zírat na Otce času, jedoucího ve zlatém voze a ostatní postavy, které znázorňují heslo INFEAT VIRT, VIRVE FAM SEQ (Pověst následuje projevy ctnosti) a pak už po celou dobu prohlídky zámku oči od stropů a stěn nespustit...
Zvenku na krásně opravené budově upoutá monumentální kamenné schodiště znázorňující souboj olympských bohů s Titány od saských sochařů Georga a Paula Herrmannů:
Schodiště vede od zámecké zahrady do nádherného Habsburského sálu, vymalovaného freskami od bratrů Abrahama a Isaaca Godynů:
Strop v sále vypadá jako zkosený, ale když si stoupnete doprostřed přímo pod "boží oko" a podíváte se vzhůru, zjistíte, že jde o optický klam - dokonalou iluzi vytvořenou freskami... Ty představují monumentální oslavu habsburské dynastie a křesťanské Víry provázení Nadějí a Láskou. Přiznám se, že z tolika maleb mne až přecházel zrak a bylo pro mne těžké najít jednotlivé zobrazené výjevy (sv. Leopolda neseného anděly, evangelistu Marka, patrona Benátek, císaře Leopolda I. s hrabětem Šternberkem...).
Od rodu Šternberků zakoupila v roce 1763 zámek císařovna Marie Terezie pro Ústav šlechtičen a sama tu několikrát pobývala. Přesto v jejím držení dlouho nezůstal a střídal majitele, byl využíván spíš jako statek, což mu příliš neprospělo. Jeho poslední majitel, statkář Alois Svoboda, ho spolu s okolními pozemky v roce 1922 věnoval Československému státu. Přál si, aby bylo vše využito pro vzdělávání a osvětu mládeže . K vybudování rozsáhlého pavilónového komplexu škol a dětských domovů nedošlo, také přestavba pro výstavní účely (Moderní galerie, Národní galerie) se neuskutečnila a celý areál byl v letech 1976 - 1989 náročně restaurován pro potřeby Galerie hlavního města Prahy. Ta spravuje celý zámecký areál i zahradu a štěpnici a pořádá zde výstavy, koncerty, kulturní a společenské akce.
Zoologická zahrada a také Botanická zahrada dává zámku - letohrádku - vile Troja nádherné sousedství a také příležitost pro celodenní rodinný výlet - zejména když se povede tak krásné počasí, jaké bylo dnes.
Hodně pohody
V ZOO jsme byli mockrát, v Botanické to stejné... ale v zámku ještě ne, musíme to napravit
OdpovědětVymazatPavel
Zámek stojí za prohlídku, ty fresky jsou neskutečně krásné. Měj se krásně.
VymazatLado, kdysi jsem tam byla a nedá se na to zapomenout .. tolik nádhery pohromadě. Já nebyla v té botanické, jak píše Pavel.. snad to někdy napravím. Pamatuji na botanickou zahradu Na Slupi ... to je ale minulé tisíciletí ..
OdpovědětVymazatDíky a měj se fajn. Jarka
Jarko, já také nebyla v botanické zahradě, to až někdy příště - tentokrát nebyl čas. Měj se moc hezky.
VymazatFresky mi berou dech! To je pro mě jedna z věcí mezi nebem a zemí - nechápu, jak to dokázali ...
OdpovědětVymazatTak takhle nechápavě se stavím k většině toho, co bylo v minulosti vybudováno, postaveno, uděláno - všechny ty hrady a zámky, paláce a zahrady, obrazy a sochy, přehrady, dokonce i šaty, krajky... Když to srovnám s dneškem, tak smekám před těmi z minula. Měj se moc hezky, Ploduško.
Vymazat