Počet zobrazení stránky

čtvrtek 4. listopadu 2010

Krajkování...

 krajky a výšivky jsou další má  láska.  Krajkové ubrusy a dečky mám všude po bytě,


 
 čas od času je všechny vyndám ze skříně


 a prohlédnu si je,
 


 potěším se pohledem na krásu krajek háčkovaných i paličkovaných,


  krásných vzorů
 

výšivek ručních i strojových,


 u nových i starých ubrusů,

  ubrousků a deček,


  zděděných po mamince, babičce


     i těch, které jsem si koupila...
 


 I o té krajkové kráse si myslím, že jí nikdy není dost...


Hezký den





středa 3. listopadu 2010

Kouzelné struhadlo



jsem dostala před dávnou dobou od své kamarádky Zdendulky a mám z něho dodnes velikou radost.
Je totiž moc praktické, jen ten plast je křehký, proto ho používám na jemnější strouhání ( čokoláda, sýr).
K mé velké radosti se mi nedávno poštěstilo koupit úplně stejnou mašinku-struhadlojenže kovovou,
je na ní i stejný název, opět francouzský výrobek, no prostě parádní stroječek na mletí ořechů, tvrdých rohlíků apod.


A tenhle poslední  stroječek (opět výrobek řady Mouli z Francie) jsem měla na chaloupce jen na parádu,
ale teď jsem si ho přivezla domů a melu v něm tvrdé mýdlo, které používám při vyváření křehkých krajkových deček.

Tady v koupelně je jeho místečko, kde trpělivě čeká, až ho budu potřebovat.

Všechny tři mašinky jsou mí pomocníci a navíc pěkně vypadají.

 A takhle dopadlo to zrcadélko se svíčkou,které jsem natřela na bílou barvu:

Tohle je ještě původní barva...








Hezké, že?

Vaše



Stolička

 je kup z bazárku a já jí potřebovala pod nohy ke svému křeslu -  ušáku u pc,
říkal to i kocourek, že je tam pro ni dost místa
 a že se tam bude dobře vyjímat.

 Nejprve jsem stoličku celou rozebrala, pořádně prohlédla, umyla, a začala ji pak (samozřejmě) barvit na bílo,
 molitan i látku  jsem dala své - nové, čisté,
přes ně bílý vyšívaný povlak zavázaný na mašličky kolem nohou stoličky - a  už je pohodlí pro mé nohy na světě.  Jen kocourek si dává tu práci, že mi ty mašličky rozvazuje. :-)

 Tak se už bylo na mém blogu podívat přes 800 človíčků, ale mrzí mne, že mi nenapíšou  pár řádků, abych věděla, zda se jim u mne líbí.


Vaše



pondělí 1. listopadu 2010

Knihy


 jsou mou velikou radostí. Patří k ním i úžasné dílo paní Evy Uchalové  o české módě. Jde o čtyři (prozatím) knihy :
Česká móda   1780 - 1870 pro salon i promenádu


Z této knížky jsem si půjčila také ten modravý obrázek, který mám v úvodu svého blogu  - té kráse se nedalo odolat...
... a takhle jsem si nějak představovala dámy na prvním plese paní  Boženy Němcové na Žofíně...

a vzdávám poklonu dokonalosti, s jakou tato knížka i ty ostatní od paní Uchalové mne provázejí pečlivě sebranou krásou obrázků...



 Česká móda  1870 - 1918   od valčíku po tango

no řekněte, není to nádhera? 

Tato móda už je mi známější - vídám ji na  černobílých němých filmech z archivu pana Karla Čáslavského (Hledání ztraceného času je moc krásné a užitečné toulání starými časy)




Česká móda  1918 - 1939 elegance první republiky

... to je doba, která je mi nejvíc sympatická...

Na této výstavě jsem v Umělecko průmyslovém muzeu byla, viz dole vstupenka a katalog výstavy 

 a bylo to nádherné pokoukání na ty krásné skutečné oděvy, některé ještě celé ručně šité, vyšívané...
 V  knížce je psáno o časopise Eva, mám několik těchto časopisů
 ... dovedete si představit tu dobu, takový společenský večírek nebo ples, kde byly podobně oblečené  a učesané krásné dámy...
 Z výstavy jsem odcházela moc nadšená a tak pozdě, když už končila doba prohlídky.  Nadšená  zase ze mne byla  paní uvaděčka, která se usmívala, když mne viděla sehnutou u vitrín a studující každý šev, každý kousek těch vystavených oděvů. Hezky jsme si pak popovídaly o kráse vystavených exponátů.



Česká móda 1940 - 1970 Zrcadlo doby

Tak tahle móda už je nám dost známá,

 vidím v duchu filmy o Fantomasovi nebo Pitti, pitti,pa...
nebo něžnou Audrey Hepburn ve filmech Jak ukrást Venuši, Snídaně u Tiffanyho - to všechno mi připomínají ukázky této módy.

Tyto knížky si dokážu číst a prohlížet celé hodiny, jsou nádherné a děkuji paní Evě Uchalové za to potěšení z nich.


Mám obavu, že móda posledních let bude vojenská maskáčovina z vietnamské tržnice a nestojí za knižní zpracování...


Vaše


Kocourek

je takové chundelaté zvědavé potěšení.Číhá všude, kde ho nečekáme,
 někdy si myslím, že schválně leží ve tmě uprostřed dveří,
 
 abych se přerazila ve snaze nešlápnout na něj, 

a také číhá, aby  ihned vlezl na mé křeslo, když na chvíli vstanu a dělá udiveného, když si chci do křesla také sednout,
 zásadně si lehce znuděně lehne na stůl ve chvíli , kdy potřebuji něco dělat, 


   a třikrát už si zahrál na parašutistu bez padáku a skočil z okna...


No uznejte, že je to miláček...:-)


 Vaše