Kytka ve váze

je určitě neobvyklá a provoněla celou kuchyni...Zbyla mi totiž ze zavařování okurek a mně se zalíbila v tom  skleněném džbánku :-)

Hodně pohody

Huráááá,

kocourek je na světě... Byl zalezlý v bytelné uzamčené sklepní kóji a podařilo se - díky pomoci hodných lidí - v osm hodin večer sehnat klíče, protože majitelé jsou na dlouhé dovolené. Po půlhodině otvírání zámků jsem v koutě kóje objevila skrčeného vyděšeného kocourka... a vedle něj hromádku, kterou pomohlo "převonět" nakonec až Savo. :-)  Byl tak vyděšený od toho včerejšího poledne, že  jsem musela doma do vany nejprve já, jak mne "označkoval",  všechno oblečení  pryč a potom šel do vany kocourek... Podívejte se, jaké je to chůdě, když má mokrý kožíšek... Potvůrka to je, u té kóje jsem byla nejméně třicetkrát, prosila, volala, klepala s miskou na papů - a on se vůbec neozval...

Moc děkuji za to, že jste mi přáli, aby se našel...♥
Vaše 

Moc prosím,

držte nám palce, včera po poledni se mi ztratil můj milovaný kocourek ♥... cestou od doktorky kousek před domem se utrhlo ucho přepravky a on se zřítil k zemi, přepravka se rozletěla a on jak vyděšený vystřelil pryč. Snažili jsme se ho najít, ale zatím to je marné. Vylepuji inzeráty, dávám kontakt všem pejskařům, kdyby ho viděli - chodím v noci po ulicích s jeho miskou a volám ho, hledám - zatím nic. Tak prosím, držte nám palce, ať se najde - je nemocný a nezaslouží si za to, jak je hodný a úžasný, aby někde byl opuštěný... děkuji.

Voňavé pytlíčky

jsou připraveny jako dárky...

 Šila jsem je z hustší síťoviny, takže je vidět kytička levandudle, také vůně je krásně cítit, ale nepropadá levandule...

 a tohle jsou dva jehelníčky...

 Hodně pohody

Kutění...

Před časem jsem koupila na bleším trhu starý rozkládací pojízdný košík na šití... a teď jsem se konečně  rozhoupala ho začít upravovat k obrazu mému,

takže následovaly tyto činnosti: velmi brzy ráno odjedete na chaloupku, kde na dvorku vše vyklidíte a poté vyhodíte všechny ty nepotřebné staré věci,

 

pak všechny díly rozmontujete, oceníte poctivou práci - že všech 28 vrutů má podložky, oboje dáte do igelitové tašky, přidáte oněch 12 uvolněných špriclíků, smirkovým papírem pečlivě a pracně zbavíte všechny části košíku téměř vší barvy za neustálého otírání potu s čela, jdete se umýt od potu a prachu z broušení, převléknete se ze zaprášeného do čistého oblečení, vše naložíte do auta, přidáte ještě do igelitové tašky dva horní koulaté úchyty, které - nezbedy -  při broušení upadly, pak vše přivezete domů k umytí a následnému natírání - jak jinak, než na bílo...

Ideální je, že si pro všechny tyto práce vyberete dny, kdy je venku veliké vedro, dusno a tak vysoká vlhkost vzduchu, takže i nepotící se tvorové jsou splaveni už jen tím, že existují - tudíž jakákoli činnost znamená proudy potu... ale vás žene vidina, jak všechny své šicí drobnůstky, doposud postrkané v několika krabičkách a košících,  uložíte do jediného krásného přehledného pojízdného košíku...

Zakryjete kuchyňský pult igelitem, připravíte barvy, štětce, začnete natírat jednotlivé kousky a přitom zjistíte, že vám chybí jedna ta ulomená kulatá úchytka. Netušíte, jak je to možné, když jste ji dala do tašky spolu se vším ostatním... Vše jednou natřete a zjistíte, že nejvíce práce je s těmi dvanácti malinkatými špriclíky, které nešly ani dobře zbavit původní barvy. A protože se něco děje, přikráčí kocourek a důvěrně se otře o právě natřený díl s kolečky, který schne na podlaze. Jdete odbarvit kocourka a při té příležitosti se pod sprchou zbavíte své vlastní ubarvenosti a  upocenosti. Vezmete na sebe čisté triko a chvíli si připadáte jako člověk. V kuchyni se nedá vařit, je plná natíraných věcí, vezmete si tedy k obědu koláč, zalejete kytičky v bytě i na okně, utřete prach a po chvíli a jedné sklenici vody zahájíte druhý nátěr. Kocourek zakňourá, běžíte k němu a přesměrujete jeho blinkání z bílého koberce na lino. Uklidíte po kocourkovi, vytřete při té příležitosti celý byt vyjma kuchyně, splavená jdete pod sprchu, poté se podíváte  na detektivku v televizi a pak zjistíte, že máte hlad. Vezmete si další koláč se studenou kávou, protože na vaření ještě pořád nemáte volnou kuchyň a jdete uklidit lodžii, kde kocourek má záchůdek. Jdete se umýt a dáte kocourkovi papů. Zjistíte, že barvy jsou suché, tak vše natřete potřetí. Přitom si všimnete, že dva košíky mají zespodu tužkou napsané číslo 60 a dva 61. Nevíte proč... Ráno posnídáte koláč s kávou a zjistíte, že je vše krásně suché. Začnete přípravy na smontování. Dáte vše na podlahu. Je opět příšerné vlhké dusno. Připravíte si šroubováky (tři vruty jsou kdovíproč jiné, křížové, ostatní rovné) a polštářek, protože budete sedět nebo klečet na zemi.  

Zkusíte nasadit košíky na sebe. Zjistíte, že podstavec na kolečkách má na jedné straně napsáno číslo 60. S inteligencí jen vám vlastní na tuto stranu dáte košíky s čísly 60. Vezmete první třídírkový špriclík ze čtyř, nasadíte na něj šroubky, na ně podložky a zkusíte, na které místo pasuje. Nepasuje nikam. Začnete se potit v předtuše budoucího. Zkusíte to ještě jednou a pak znova a znova, až najdete trochu odpovídající místo. Zjistíte, že nemáte ten správný šroubovák na vruty. Víte totiž z předchozích kutilských činností, že každý vrut si vyžaduje odpovídající velikost šroubováku. Jdete pro něj a nemůžete ho najít. Při hledání začnete urovnávat "nářaďovnu".  Najdete hledaný šroubovák. Utřete si pot s čela, umyjete ruce. Chcete našroubovat ty tři vruty, ale mezitím vám z nich vypadly podložky. Pracně nasadíte tři podložky, zašroubujete vruty a chytře nedotáhnete do konce, aby se dalo při upevňování dalšího špriclíku šuplíčky hýbat.

Vezmete si druhý třídírkový špriclík a zkušíte, kam by se hodil. Zjistíte, že je možné ho obrátit i kolem osy a zkoušet, zda takhle bude do některých dírek pasovat líp. Začnete si vyčítat, že jste si při demontáži neočíslovala jednotlivé špriclíky a nenapsala ta čísla i zevnitř šuplíčků. Zkoušíte dál a utíráte pot s čela. Když pasují dva otvory, nepasuje třetí. Nakonec najdete nejvhodnější místo tak, že hýbáte postupně košíky nahoru, dolů nebo do stran, případně v kombinaci všech směrů. Přišroubujete vruty. Je příšerné vedro. Jdete se osprchovat a přitom si uvědomíte, že jste k těm právě našroubovaným vrutům nedala podložky. Vezmete si čisté triko, uvolníte vruty, přidáte podložky a znovu zašroubujete. Napasujete další špriclík, dáte vruty i podložky a chcete přišroubovat. Zjistíte, že nemůžete najít šroubovák. Zpotíte se, hledáte a hledáte, až zjistíte, že se zakutálel pod polštářek, na kterém sedíte. Zašroubujete další špriclík a zamňouká kocourek. Jdete mu dát papů, uklidit bobeček, umyjete se a začnete znovu pasovat jednotlivé špriclíky, až vám zbydou dva poslední. Průběžně utíráte pot s čela.

Zjistíte, že vám chybí dvě podložky, ačkoliv při demontáži byly všechny a všechny jste dala do tašky. V uklizené "nářaďovně" začnete hledat podložky, protože víte, že tam kdysi byly. Zpocená najdete  po chvíli dvě podložky. Došroubujete poslední vruty a hotovooooo... 

 

 

Umyjete si ruce, sklidíte barvy, vyperete štětce, uklidíte šroubováky, sundáte igelit s linky a zjistíte, že od včerejšího rána vám díky akci "šicí košík" nějak zpustl celý byt - takže uklidíte kuchyni, předsíň, bleskově vyluxujete obývák a jdete pod sprchu. Košík odnesete do ložnice. To zjistí kocourek a začne se s ním "kamarádit".

Vezmete si čisté bavlněné triko, v uklizené kuchyni si uděláte konečně pořádný oběd (kuřecí řízek, bramborky, okurkový salát) a chutná vám dvojnásob, protože se už přiblížila chvíle, kdy se sen stane skutečností - že už budete do krásného čistého bílého rozkládacího pojízdného košíku skládat své šicí poklady:

Vyprázdníte čtyři dosavadní úschovny šicích potřeb, drobností a zbytečností  - tedy dvě krabice a dva košíky, dříve přivázané mašličkou ke kostře šicího stroje a jejich obsah pečlivě uložíte na nové místo:

Tak, ještě najít tu jednu kulatou úchytku (nevím ale, kde hledat) a je to všechno...:-)

Tak hodně pohody

Puntíky

červené a modré různých velikostí vévodí kuchyni na chaloupce. Tu babiččinu kredenc si pamatuji z naší chaty v horách - barva je to pro mne hrozná (obrázek je okopírovaný ze staré fotky):

Před čtrnácti lety se kredenc přestěhovala z  horské chaty do vesnické chalupy a protože v té době jsem měla ještě ráda i modrou, tak jsem zapracovala  horkovzdušnou pistolí; ovšem dneska bych ji natřela jen na bílo ...

 

Takhle tam kdysi v noci hlídal kocourek (opět okopírovaná stará fotka)- to byl ještě pořádný macek, vážil téměř dvakrát tolik, než dnes...

Je divné, že na dalších fotkách je ta modrá barva úplně jiná, příliš jasná, ostrá a divná,  než ve skutečnosti  -  to je jemná, světlejší  a tlumenější...

Uvnitř kredence je většina červenobíle puntíkovaného porcelánu ,

 

zatímco na protější stěně jsou už bílé skříňky s modrobílými puntíky...

 Hodně pohody

♪♫♫♪ Kdo to ví,

odpoví, ♫♫♪♪♫ odpoví mi na otázku: mohl se potkat můj 13letý kocourek se dvěma českými hereckými legendami Oldřichem Novým  a Ladislavem Peškem?

No, zdá se, že kocourka to setkání nechává naprosto v klidu...:-)

 
Krásný víkend.

Meruňkový likér

Sezóna meruněk je v plném proudu, a tak se hodí jeden recept podle "mé" Marie Janků-Sandtnerové... Na fotce je zbyteček z loňského meruňkování, takže asi chutnalo:-)

"Meruňkový likér.

Lehce oprané zralé meruňky rozpůlíme nebo upotřebíme jen meruňkové slupky. Dáme je do kastrolu, polijeme studenou vodou a necháme 24 hodin stát. Poté vodu s meruněk slijeme, přidáme do ní cukr a vaříme 12 minut. Pak vše procedíme plátnem, aby byl likér úplně čistý, přidáme k němu rum neb koňak a líh. Pak nalijeme likér do lahví, zapečetíme je a uschováme. Z meruněk uvaříme povidla.

Rozpočet:  na 1 1/2 kg meruněk neb slupek 1 l vody - 1/2 kg cukru - 1/3 l rumu nebo koňaku a 1/4 l čistého lihu."

Uvidím, zda ho letos opět zkusím, když už "zraje" višňovice a ořechovice :-) .

Hodně pohody