Počet zobrazení stránky

neděle 8. února 2015

Průzkumník

nebo špión? Kdo ví...







Zkrátka - naše chlupaté pelichavé potěšení. 

Hodně pohody


pátek 6. února 2015

Co z toho bude,

to nevím, začalo to uháčkovaným čtvercovým motivem, na který jsem ale ihned zapomněla návod. Protože mne ale háčkování začalo bavit, tak  jsem pokračovala háčkováním čtverečků. Možná budou všechny čtverečky stejné, možná budu kombinovat různě háčkované čtverečky nebo háčkované spojím s pletenými - zkrátka, zatím mne baví háčkovat. Přízi i hotové čtverečky mám schované v terině hned vedle křesla.

 Přestože mám bohatý výběr háčků, schovaných ve staré plechovce od pastelek, kupodivu se mi nejlíp pracuje s tím nejobyčejnějším, hliníkovým. Jediný se nezachytává do jednotlivých vláken příze.

Tak  a jdu udělat pár dalších čtverečků - zatím dělám stejné,  protože když začnu dělat jiný vzor, tak určitě zapomenu ten první...:-).

Hodně pohody


středa 4. února 2015

Knížky

Jako malá holka jsem milovala knížky Nikolaje Nosova - hlavně Neználkovy příhody,
ty jsem mohla číst pořád dokola, k nim českou klasiku (Němcovou, Erbena, Hrubína, Hálka, Čapka, Kožíka, Petišku...) a k duševní potravě jsem obvykle spořádala i krabici sušenek Esíčka.
Do patnácti let jsem znala z knihovny rodičů Undsetovou, Fasta, Mailera, Manna, Hellera ... Ale když se mi v prváku na střední škole dostala do rukou knížka Bláhový sen od mně neznámé autorky Věry Němotové, byla jsem okouzlená. Takové knížky jsme doma neměli a přitom - to bylo to pravé čtení pro právě prvně zaláskovanou studentku - romantické, zamilované, něžné, humorné, trochu napínavé, vtipné, sladké přesně tak, aby to nebyl bezcenný škvár. Stav té knížky napovídá, že byla často čtená, zejména o prázdninách na chatě. A patří mezi ty knížky, pro které sahám dodnes, kdykoli potřebuji zvednout náladu a přidat optimizmus do života. 

Sehnala jsem si ještě další knížky od této autorky a až po letech jsem pochopila, proč se mi líbily a nepřipadaly mi jako obyčejná červená knihovna. To když jsem  se dozvěděla, že Věra Němotová je vlastně ta "má" velmi oblíbená Fan Vavřincová. Dodnes její knížky ráda čtu, nepostrádají humor, vtip, zápletku a hlavně popisují krásnými a bohatými slovy, uklidňujícími, vtipnými a milými lidsky příjemné chvíle a příběhy. Čtu ráda o hezkých vztazích lidí v rodině i mimo ni, nemám ráda krutost, násilí, bezmoc. A jak jsem se pročítala životopisem autorky, čerpala asi většinu námětů ze svého bohatého rodinného života a cítím, že právě s ní musel být krásný život, plný lásky, poezie a humoru.



Děkuji Vám za krásné chvíle u Vašich knih, paní Vavřincová...

Něco z životopisu Fan Vavřincové:

Narodila se 17. 11. 1917 v Praze jako Věra Peigerová do rodiny úspěšného podnikatele Vavřince Peigera. V roce 1935 již jako provdaná za Bohumila Němotu (majitele továrny na likéry) odmaturovala na francouzském gymnáziu. Krátce studovala francouzštinu, ruštinu a němčinu na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ale studium z rodinných důvodů ukončila (žila v té době na rodinném zámečku Sudovice u Nového Knína až do roku 1950, kdy zámeček vyhořel a přitom shořely i některé její rukopisy připravené k vydání).

Od dětství tíhla k literatuře, zejména humorné a už jako šestnáctiletá publikovala své prvotiny v ženských časopisech. Na pokračování vycházely její povídky a romány - třeba Sally dělá kariéru v roce 1936 v Listu paní a dívek,  Zlatovlasý sen v letech 1936 - 37 v Pražance, Patsy tropí hlouposti a jiné. Její tvorby si všiml Mac Frič, který právě Patsy chtěl zfilmovat - a tak se zrodil pseudonym Fan Vavřincová (Fan z Františka, jména mužů v rodině   a Vavřincová z křestního jména otce) a vznikl scénář filmu Eva tropí hlouposti. Psala též pod svým vlastním jménem Věra Němotová i pod dalšími jmény (Anna Lorencová - Divoška Kim, 1939;  Věra Lorencová - Touha 1941;  Baby Ballová - Jenka a Lída, 1939).  Mimochodem - jméno Fan  pro dívku použila už v knížce Jančino jaro.

Je úžasné, že psala až do téměř posledních dnů svého dlouhého a bohatého života (zemřela v roce 2012) a její tvorba lety neztratila nic na svém vtipu a humoru. V roce 1996 vydala Návrat za úplňku, humorný příběh dvou duchů, kteří se z dávné minulosti dostali do naší doby a v roce 2008 - ve svých 91 letech - vydala knihu Taková normální rodinka se vrací. Byla to vzdělaná, inteligentní a kultivovaná dáma a mnoha lidem zpříjemňovala život. Ráda bych se o ní dozvěděla něco víc hlavně ze vzpomínek jejích dvou dcer, protože si myslím, že musela vytvořit lidem kolem sebe úžasně pohodový veselý život plný lásky, humoru a poezie.


Tvorba: 
Zlatovlasý sen, Pošetilé srdce, Přístav splněných snů, Patsy tropí hlouposti, Divoška Kim, Domov pro Vlastu, Jenka a Lída, Brána do ráje, Sladká dívka, O šťastném pejskovi, Jančino jaro, Zkuste to s motýly, Blažené údolí, Pozor-zázračné dítě, Nepokojné srdce, Jásavé léto, Honza je drahoušek, Malý a velký Mefisto, Lépe je být pošetilý, Josefína, Vrah a srdcová dáma, Prázdniny s Julií, Vlk a sedm kůzlátek, Taková normální rodinka, Prázdná náruč, Touha, Přístav splněných snů, Marie a Jan, Milostná píseň, Návrat za úplňku, Taková normální rodinka se vrací!

Hodně pohody

pondělí 2. února 2015

Hyacinty

Dnes jsem už musela jet nakoupit, protože po týdnu mé nemoci to u nás bylo jak u snědeného krámu. Neodolala jsem těmto dvěma hyacintům a přinesla je domů:
Samozřejmě hned se  u nich objevil kocourek - průzkumník, důkladně si je ze všech stran prohlédl a když zjistil, co jsou zač, spokojeně  vedle nich usedl...


















Měla jsem snahu vypěstovat si hyacint z loňské cibulky, v říjnu jsem ho zasadila, ale je pořád ještě jen ve stádiu růstu - kdo ví, zda se dočkám vůbec květu:
Hodně pohody