Zahrádka

Na chaloupce už začíná všechno růst a kvést...

Škoda, že modřence kvetou jen tak krátce, mám ráda jejich barvu...

narcisek bude ještě hodně - vedle rozkvetlých je spousta poupat...

jedna maličká pivoňka, která se vloni objevila mezi kameny, už má jednou poupátko...

a tohle je její sestřička a také má poupátko...

 tyhle červené kytičky jsou také roztomilé...

a vylézá už i lopuch...

začíná kapradí, které během měsíce zabere téměř půlku zahrádky...

jen škoda, že není zlaté - to by bylo něco...

hortenzie už obráží listy...

a tato pivoňka mívá nádherně rudé květy...

V chalupě mě přivítal tento nevítaný host, který se uvelebil na vysokém stropě:

Určitě nám přináší štěstí, tak jsem ho nechala na pokoji.

Hodně pohody

Květinový taneček

provádí můj kocourek okolo každé kytky ve váze - tenhle je kolem větviček sakury (a že při tom tancování hrne ubrus na stole je mu jedno):

Pod ubrusem jsou ještě vidět puzzle, které jsem doskládala a bylo mi líto je zase hned rozebrat...

Nakonec si kocourek vedle vázy spokojeně lehne a usne:

Ty jeho sevřené tlapičky jsou roztomilé...

Jen zvuk foťáku ho probudí, trochu dotčeně se podívá, ale v odpolední siestě se rušit nenechá:

A takhle se kamarádil se sakurou před několika lety - pořád stejný fešák, jemu sice léta také přibývají,  ale neubírají na kráse:-)

Hodně pohody v novém týdnu

Co doma kvete

Mám ráda obyčejné kytičky. Od loňského léta mi kvete pořád fialka

a od října kvete ještě jeden vánoční kaktus - také bílý, ale jde o poslední květy.

Těším se, až dám do vázy jednu větvičku sakury, už začínají kvést.

Krásné dny

Přání

Psala jsem tu o mém hodném kamarádu Honzíkovi a on už je dva dny v nemocnici. Nebylo mu několik dní dobře, hledali jsme příčinu všude jinde a ono šlo o infarkt... Teď je mu dobře, dnes ho uvidím a jen si přeji, aby mu zdraví víc a dlouho přálo.  

Kytička je symbolická proto, že on má raději něco k jídlu než  kytky. Honzí, ať je už jen a jen dobře...

Všem hodně zdraví

Skládám...

Moc ráda skládám puzzle, hlavně ty na netu - protože nezaberou žádné místo (ale oči, oči trpí). Kdysi dávno jsem si koupila puzzle s 1 500 dílky "Květinový trh, Boulogne". Jednou jsem to celé složila a pamatuji si, že při dalším skládání mi dvakrát spadla deska, na které jsem měla už kus udělaný, a tak jsem to naštvaně sbalila a odvezla na chalupu. 

   

Postupovalo to docela rychle, líbí se mi ten obraz...

a po sestavení všech dílků se zdálo, že se jeden ztratil.

Nakonec jsem ho objevila - byl schovaný v okraji krabice - a obrázek je celý:

Hodně pohody

Starý ubrus

je po babičce, je krásný a já ho mám moc ráda. Je bílý, lněný,

 stářím je už místy hodně slabý, tenký, 

ale o to  něžnějším dojmem působí

svými krásnými romantickými růžovými kytičkami... 

Na stůl už ho nejde dávat - to opotřebení je viditelné. Asi z něj udělám malé ubrousky, aby ta krásná výšivka ještě mohla být obdivovaná.

Hezkou sobotu a neděli