Výlet

Včera jsem byla na výletě na druhé straně našich Krušných hor - v saském Seiffenu a Olbernhau. Do Seiffenu jezdím ráda, je to takové kouzelné horské lázeňské městečko, velice upravené a v adventním období nádherně vánočně vyzdobené. Stejně jako na české straně Krušných hor (třeba v Nové Vsi, Hoře sv. Kateřiny apod.), tak i na saské straně se téměř v každé domácnosti vyráběly dřevěné hračky (dřevovýroba, krajkářství a plátenictví doplňovaly a později nahrazovaly končící rudné dolování - stříbra, mědi...).  A právě v Seiffenu je úžasné Muzeum hraček, 

ve kterém jsou nádherné tradiční i moderní exponáty: různé pyramidy i otáčivé

lustry, figurky, louskáčky ořechů, svícny, pokojíčky, zasněžené domečky a kostely,  miniatury, které byly expedovány v krabičkách od zápalek, figurky andělů, zvířátek, lidí:

 

 

Nad hlavní třídou byl vidět kostel a kolem dokola všechny domy vánočně vyzdobené:

 A ještě vánoční trh v Olbernhau  - zajímavé bylo, že tam mezi ostatními stánky byl jeden  s českými vlaječkami, kde prodávali "české speciality" - becherovku, griotku a nějaké sladké pečivo a pak také jeden stánek s norskými vlaječkami, kde prodávali zase nějaké norské speciality .

 A tenhle dům v Olbernhau se mi moc líbil:

a ve výloze naproti byly tyhle nádherné miniatury lustrů - a představte si, že všechny ty minilampičky a minilustry svítily:

Byl to nádherný výlet, díky tomu mne konečně chytla aspoň trochu pravá vánoční nálada. 

Přeji všem hodně adventní pohody.

Stromeček

 Vánoční stromeček svítí do noci,

jen je divné, vidět ho ve dne, kdy venku svítí sluníčko a je teplo jako v červnu...

 Šišky jsou na zácloně, 

 panáček s panenkou u bílého jelínka,

 vánoční kaktusy kvetou

 a vše čeká jen na zimu a sníh... já se už nemůžu dočkat. 


Mějte hodně předvánoční pohody.

Taška

Před týdnem jsem vytáhla svůj fialový flaušový kabát a zjistila, že tak dlouhý je pro mne nepraktický (do auta i na běžné chození), tak jsem ho kus ustříhla a původní šálu jsme si olemovala černou kožešinkou. Zkrácený  se mi líbí víc 

a ten odstřižený pruh mi dal možnost tvoření, tedy ušití tašky k němu. Nejprve jsem si udělala z flauše i z fialové podšívky pár růžiček, z kousku kůže a flauše jsem vystříhala lístky, prošila je, zbylou podšívku jsem sežehlila do záhybů 

a pak začala šít tašku:

Jako obvykle u mne - má spoustu vnitřních kapsiček na zip (jednu na doklady, jednu na peněženku, další na rtěnku, na mobil, na klíče...), celá je také na zip, takže mám jistotu, že z ní nic nevypadne. Vnější část je z flauše, pak je silný kabelkový vlizelín a vnitřek je z odstřižené fialové podšívky kabátu. 

A takhle vypadá výsledek:

 Korálky jsou v barvě knoflíků kabátu...

  
 Tímhle prošitím  jsem tam pod podšívkou přišila popruh s kovovými otvory na připevnění dlouhého řemínku  (ze staré kabelky)...

Už tašku nosím a jsem s ní spokojená.


Přeji všem hodně předvánoční pohody

Kocourek

Dlouho jsem nepsala o kocourkovi - miláčkovi. Od jeho operace už uplynuly čtyři měsíce. Z kdysi více jak sedmi kil se za necelé dva měsíce jeho nemoci dostal na zoufalou váhu 3 kila 25 deka a do dneška přes veškerou péči přibral sotva  60 deka... Je hubený, lehoučký, když ho držím v náručí, lezou z něj žebra a při chůzi je vidět, jak se mu tělíčko pod kožíškem propadlo, je vidět každá kost a kožíšek na něm visí...

Snažím se, ale nejde to víc, kocourek je na tvrdé dietě - dostává jen jeden druh kapsiček, jeden druh konzerv (tu konzervičku nemá vůbec rád) a jeden druh granulek přímo od veterinářky. Jsou dny, kdy mu to jídlo vůbec už nechutná a vůbec s tomu nedivím - při představě, že bych jedla stále jen dva - tři druhy potravin, mne udivuje, že vůbec to ještě jí. Denně dostává kapátkem Smectu (když jsem jeden den zapomněla, tak se to hned negativně projevilo), Enerozoo gel (detoxikace, likvidace patogenních bakterií, mírnění průjmů a alergických reakcí) a Probican (prevence gastrotestinálních a střevních poruch atd.). Konkrétně Smecta je lék i pro lidi, proto je ochucený  a chápu, že to kocourkovi nejede - i mně je už z té divné vůně nedobře. Uhýbá hlavičkou a zprvu, než jsem přišla na to, jak mu lék podávat, byly všude po bytě béžové kapky, jak se kocourek bránil. Teď už ho až po hlavičku zabalím do velkého ručníku, podržím mu zadní tlapičky u sebe a on se nemůže úplně bránit, takže většinu rozpuštěného léku do něj dostanu a z ručníku vyperu. 

A takový macíček to býval před nemocí:

Jsem ale moc šťastná, že se takhle drží, i když jsou dny, kdy půlku jeho jídla vyhazuji, protože nejí. Zkrátka, je to takový můj miloučký kožíšek. I přes jeho nemoc a věk přibližně 75 kočičích let pevně věřím, že tu s námi bude ještě hodně dlouho. 

Mějte se moc hezky, hodně pohody v předvánočním čase.

Poděkování

V parném létě mi přišel balíček. Vzhledem k tomu, že jsem nebyla od 3. srpna na svém blogu a ani na mých oblíbených, netušila jsem, o co jde. Odesílatelka mi ale byla velmi známá, viď, Zdeni...V balíčku byl milý dopis a moc hezký pletený šátek - dárek Zdenky u příležitosti druhého výročí jejího blogu

http://zmalechaloupky.blog.cz/ - a já byla ta šťastně  vylosovaná... 

 Podívejte se, jak je krásný...

A protože byla téměř čtyřicetistupňová vedra, tak šátek zatím zkoušel lední medvídek - ale bylo mu velké teplo, proto šátek shrnul k nožičkám:

 Zdeni, moc a moc děkuji...

Hodně pohody všem

A jsem zpátky...

zatím jen tímto ohlášením a doufám, že budu moci denně, tak jako dřív, být s Vámi v kontaktu. Zatím musím  ty téměř čtyři měsíce odloučení dohnat čtením Vašich blogů, abych byla "v obraze", co je nového. 

Mějte se krásně, zdravíme spolu s kocourkem a přejeme hodně pohody. 

P. S. Zapomněla jsem i heslo nebo spíše heslo zapomnělo mne...

Jak na to?

Také vám v poslední době opět leze do počítače tato čertovská hláška? 

"Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam  a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.                                                              Další informace .... Rozumím... "

Jako kdyby nestačilo to jednou odklepnout a mít pokoj - ale to ne, to se objeví při každém otevření každého blogu a mne to fakt vzteká. Nevíte, jak to zrušit, aby byl jednou pro vždy pokoj? Vím, že to tu už kdysi bylo a pak to nějak samo přestalo...

Hodně pohody