Počet zobrazení stránky

pátek 24. července 2020

Karanténa 3.

Ještě jednou Praha, tentokrát návštěva Reprezentačního domu hlavního města Prahy neboli Obecního domu ...
byl postaven na pozemku někdejšího Královského dvora podle projektu Antonína Balšánka a Osvalda Polívky ( i když soutěž vyhráli architekti Alois Dryák a Tomáš Amena). Celková stavba je velmi rozložitá a složitá po všech stránkách, spojuje neobaroko s prvky secese a také byla po svém dokončení předmětem mnohé kritiky pro svou "vyumělkovanost". Možná ke kritice přispělo srovnání se sousední gotickou Prašnou bránou, kdo ví... Já jí ovšem nesmírně obdivuji proto, že ačkoliv tak bohatá, přesto na mne tíživě nepadá jako to mívám zejména u barokních sakrálních staveb. I ta obrovská Smetanova koncertní síň, od které vycházejí ostatní křídla budovy, je vzdušná, nadlehčená, přestože plná zlata a zdobnosti. Prostě pro mne nádhera, která nepotřebuje dalších slov...








 i ty detaily na čalounění jsou dokonalé...








a pak ta možnost  - v prázdné vídeňské kavárně s chodci téměř nerušeným výhledem na dům U Hybernů a Českou národní banku  - si dát oběd za velmi přijatelnou cenu, to prostě nemělo chybu:





A jako dovršení totální pohody si dát ještě vídeňskou kávu v prázdné kavárně Gočárova Domu U Černé  Matky Boží, tak to už je neskutečný zážitek:

Nádherný zážitek, měla jsem (přiznávám sobecký) pocit, že ty stavby, ta krása je tu dneska jen pro mne, že mi ji davy lidí neberou.


Hodně pohody 



čtvrtek 16. července 2020

Karanténa 2.

Hned první dny po malém uvolnění karantény jsme vyrazily s kamarádkou Evou do Prahy -
a udělaly jsme dobře. Takovou Prahu jsem nikdy ve svém životě nezažila a asi už nezažiju, bez turistů, bez lidí...
Jely jsme na Pohořelec samy v tramvaji -

 procházely se Loretánským náměstím samy,




bez únavných turistů, za celou dobu čekání na tramvaj projelo jediné auto...
Na Novém světě také nikdo...



A protože i cesta domů byla v téměř prázdném autobuse, rozhodly jsme se využít dobu omezeného turistického ruchu k dalšímu výletu v co nejbližší době.

Hodně pohody 

...

pátek 10. července 2020

Karanténa 1.

Jeden způsob využití času v karanténě - to když se mi dostane do ruky odstřižek z délky mých tmavomodrých šatů (a já v něm uvidím krásnou kabelku - psaníčko), nebo uklízím v košíku se šitím a najdu tam průsvitnou bílou stuhu a kousky krajek (už vidím, jaké náramky se z toho dají udělat) a nakonec ještě objevím tmavomodrou dutinku, kdo ví, z čeho jsem ji odpárala (a mne napadne, že mám zlaté hodinky, které mají už rozbitý pásek a že kdyby se daly navléct na tu textilní dutinku, byl by z toho krásný pásek na hodinky z mé oblíbené tmavě modré barvy - a ke všemu jde třikrát otočit kolem zápěstí, takže zbude i na náramek).

Nejdříve kabelka - psaníčko:
uvnitř je na zip, aby nic nevypadlo...
.. a ještě fotka s bleskem, aby byla vidět ta velká mašle s korálky...

a byla by škoda ten pruh lásky vyhodit, když z toho může být kabelka...

pak taška - na každé straně jiná látka, aby se víc hodila k oblečeni:
zbytek látky a ucha ze staré tašky

a tato strana tašky je z vestičky, která mi už byla malá...tvar té vesty dal vlastně tvar i tašce...
a ještě něco pro parádu na ruce - šité náramky třeba do divadla:


a ještě bílý:
sponu jsem měla doma z dob "korálkování"


snad najdu i odvahu náramky občas vzít...
a ještě pásek k mým prvním hodinkám, které jsem dostala od rodičů:
...zbylo i na  náramek...

mám ráda neobvyklé kombinace - řemínek k hodinkám z látky včetně náramku...
Hodně pohody




čtvrtek 9. července 2020

Vila Tugendhadt - únor 2020


Toto je pohled od spodní vily rodičů k vile Tugendhadt - obrovský pozemek rodiny...
Poprvé jsem tuto vilu viděla před mnoha lety, kdy nám tam  kolega mého tatínka  umožnil neoficiální návštěvu. Architekturu mám moc ráda, zejména funkcionalismus a letos v únoru jsem se do vily podívala podruhé a nejen do ní - také do vily rodiny brněnského textilního průmyslníka Alfreda Löw-Beera, rodičů Grety Tugendhadt. Ti darovali své dceři jako svatební dar horní část svého velikého pozemku a financovali celou stavbu. Architekt Ludwig Mies van der Rohe měl volnou ruku v tvorbě i dostatek financí, takže se "rozmáchl" - vila stála tolik, kolik v té době stálo 30 běžných rodinných vilek. I když Ludwig Mies obdivoval tradiční germánskou architekturu počátku 19. století,  jeho tvorba ovlivněná Le Corbusierem,  Adolfem Loosem a celou avantgardní školou umění a designu Bauhaus se nelíbila nacistům (jako "neněmecká").  Pak  státem dotovaná škola Bauhaus, jejímž ředitelem byl od roku 1930, byla nacisty v podstatě zlikvidována,   také v Evropě ubyly zakázky - to vše donutilo Ludwiga Mies van der Rohe v roce 1938 odjet do Spojených států.

Vila Tudendhadt, jejíž návrh vypracoval v roce 1928 a za 14 měsíců zrealizoval, byla splněním jeho filosofie, převzaté od Loose - volně plynoucí prostor vzájemně propojených místností, které jsou v podstatě součástí vnějšího prostředí ... ta obrovská skleněná okna v obývacím pokoji se dají spustit až do podlahy, obrovský volný prostor je docílen ocelovým skeletem, tudíž nebylo třeba ho tříštit a zaplnit nosnými zdmi a spolu s nábytkem tvoří volný a přitom účelně obyvatelný prostor. Onyxová stěna mění vlivem slunečních paprsků svou barvu a je nádherným a neskutečně nákladným předělem obývacího a pracovního prostoru. 

Bohužel, rodina si vilu užila jen krátký čas, ještě před rokem 1938 museli kvůli obavám  o život pro svůj židovský původ emigrovat. 
Mies navrhl i křesla, židle, pracovní stůl...



jídelní stůl pro až 24 lidí... 

V Evropě se dochovalo velice málo staveb Ludwiga Mies van den Rohe, navíc staveb bez pozdějších  úprav - proto je vila tak vzácná, zapsaná i do listiny světového dědictví UNESCO. 

A teď pár fotografií vily zcela jiného  stylu - rodičů Grety,  Alfreda a Marianne Löw-Beer. Tam mne nadchlo zejména nádherné schodiště s úžasnou dlažbou. Bohužel - Alfred neemigroval včas, na rozdíl od ostatních členů rodiny a byl zatčen a později zavražděn. Ve vile je dnes výstavní síň se zajímavou expozicí vztahující se k Brnu a architektuře.
pohled ze zahrady

vzadu mezi stromy je vidět vila Tugendhadt










Přidat popisek




Hodně pohody