jen malé nahlédnutí do Klementina - musím si obnovit průkazku, abych mohla dál...
a nakonec - po dobré kávě v naší kavárničce na Malém náměstí návštěva muzea Karla IV.. Bylo otevřeno u příležitosti 700. výročí narození Karla IV. v roce 2016 v krásném úzkém goticko-renesančním domě U Zlatého prstenu za Týnským chrámem. Dům se tak nazývá podle domovního znamení, které vzniklo v 17. století. Podle pověstí upustilo na zem prsten jedno ze staroměstských strašidel, ten prsten našel měšťan a pověsil ho nad vrata svého domu. A název domu je na světě.
Dům byl postaven v 15. století na základech dvou domů z 13. století, jak je vidět z dochovaných raně gotických dvou sklepů. Původně na tomto místě byl obraný příkop Týnského dvora, který sloužil k ochraně cizích kupců a jejich zboží - dodnes jsou v domě vidět zbytky obrané zdi se střílnami. Majiteli tohoto krásného domu byli třeba správci všech vinic v okolí Prahy, dále od roku 1540 lékař Jan Chocenský z Chocně, rektor pražské univerzity.
Expozice je věnovaná Karlu IV. jako staviteli Prahy. Dnešní doba, která má divný zvyk odsuzovat vše živé i neživé starší třiceti let, která nepěstuje v lidech národní hrdost a úctu k úžasnému odkazu minulosti, spíše vše dehonestuje. Neoceňuje ani fakt, že Karel IV.
již v první polovině 14. století povýšil Prahu na politický střed celé Evropy (jakožto sídlo římského krále a později i císaře) a postaral se její další výstavbou o největší urbanistický zázrak tehdejší Evropy. 8. března roku 1348 podepsal zakládací privilegium Nového Města pražského a necelé tři týdny nato byla slavnost položení základního kamene. To už muselo být dávno předtím všechno pro tak obrovskou akci připraveno - projekčně, finančně, materiálně (kámen a cihly pro stavbu apod.) i stavebními kapacitami.
Záměr byl vybudovat nové město na 360 hektarech téměř nezastavěné půdy. Spolu s již existující Prahou (na malostranském břehu a s osadami, které Nové Město pohltilo) měla v té době Praha více jak 750 hektarů plochy (pro srovnání Paříž měla 440 ha). Byla tu naplánována tři velká tržiště různých tvarů - Senný trh (dnes Senovážné náměstí), Koňský trh (Václavské náměstí) a Dobytčí trh (dnes Karlovo náměstí, které je dodnes největším náměstím v celé Evropě) a jejich propojení i s ostatní Prahou.
Za zmínku stojí také podmínky, které Karel IV. závazně stanovil pro stavebníky: do měsíce od přidělení stavební parcely začít stavět, do osmnácti měsíců od přidělení parcely tam bydlet. Nestavět přes meze silnic a ulic vysoko (třeba balkóny) nebo nízko (třeba podkopání ulice sklepem). Při nedodržení hrozily přísné sankce - stržení stavby a soudní potrestání. Opravdu to Karel IV. pojistil ze všech stran a to ve stejné době stavěl Karlštejn, zakládal univerzitu, stavěl královské hrady, katedrály, účastnil se jakožto nositel pěti korun všech důležitých politických jednání v celé Evropě a dojel na ně sám na koni, bavil se, ženil se, žil ... inu, asi to vše stihl proto, že nebyla televize a počítač 😀Neskutečné, nemyslitelné, úžasné. I kdyby na nic jiného (ale já nacházím v naší historii tisíce důvodů i jiných), tak na Karla IV. musí být hrdý každý trochu myslící člověk.
A nahoře muzea je další zajímavost - expozice Říše loutek (Vojtěch Sucharda, Bohumír Koubek), seznamující s historií a hlavně , hodně nádherných loutek:
Určitě toto muzeum stojí za návštěvu - i s dětmi.
Hodně pohody
