Sobota

Tradičně v sobotu dopoledne se s dvěma kamarádkami toulám po nákupech a pak jdeme k jedné z nás na zaslouženou kávičku, něco dobrého k ní a hlavně velké povídání. Dnes to bylo po dlouhé době  úspěšné nákupní toulání - tato krásná bílá porcelánová mísa s víkem i obě porcelánová "prkénka"  si přece přímo říkaly o to, abych je koupila:

Jedno "prkénko" je už schované jako dárek, nebudu prozrazovat pro koho...:-)

Pohodový víkend

Lustr

Mám ráda  knížky i  TV seriál Salon Eliott, protože jsou o milých slušných lidech a nádherné módě. Pokud se pamatuji, byla tam jedna šikovná švadlenka, které vždy  Bea a Evie musely sebrat hotové šaty hodně rychle z rukou, protože jinak na všechno něco vyšila... Mám podobný problém - vše, co mi přijde pod ruku a jen trochu to jde, chci  bíle krajkově obalit  - třeba lustr v kuchyni:

Vždyť stačí tak málo - najít kousek vhodné bílé látky, třeba záclonky a bílou mašli na svázání

nebo lampičku na stařičké dětské židličce s válečkovým polštářkem

Původně to byl hezký ubrus, ale mám jich hodně a takhle se mi líbí víc...

nebo další lampičky nacházející se různě po bytě

Krajky a bílé stuhy všechno zjemní...

Naštěstí nemám kolem sebe žádnou Bea či Evii, které mi v tom bílo-krajko-obalování bránily.:-)

A tady jsou obě knížky o Eliottkách

Hodně pohody

Motýlkový polštářek

se mi moc líbí.   Nejprve jsem myslela, že  je na něm kytička, až teprve při bližším pohledu mi došlo, že se jedná o tři motýlky:

Nejčastěji u něj leží kocourek, který právě v těchto dnech je nějaký nemocný... Takhle vypadá chvíli po probuzení z odpoledního spánku:

 

 A občas se schová ve svém domečku v lodžii:

Tak nám držte palce, ať je kocourek brzy zase zdravý a nabere aspoň půl kila váhy, o které teď zhubl...

Hodně pohody

Polštáře a polštářky

různých velikostí i tvarů šiju moc ráda.  Většinou jsou jenom bílé a krajkové, výjimkou je tento s  vyšitými andílky:

Myslím si, že bílých polštářků není nikdy dost... :-)   

Pohodové dny 

Kytičkám

se daří - fialky kvetou už déle jak měsíc

a bílé kaktusy dokonce kvetou od října loňského roku

Tyto jednoduché kytičky mám nejraději.
Hezký víkend

Výlet

do Prahy byl opět vícedenní a hlavně za kulturou. Ježíšek totiž přinesl kamarádce Evě lístky  na večerní představení Rusalky do Národního divadla a udělal i mně tím velikou radost - Honzík totiž na operu zrovna moc není, tak jsem druhý lístek zdědila ... Objednaly jsme si noclehy opět v hotelu Golf - mile nás  překvapil, protože od našeho posledního pobytu prošel   rekonstrukcí   ( jak je vidět - na chodbách dostal sluníčkové barvy)

Toulky Prahou jsme začaly jízdou další pražskou lanovkou -  z dolní budovy hotelu NH Praha k horní na vrcholu Mrázovky (lanovka je z roku 1996, dráhou dlouhou 156 metrů překonává výškový rozdíl 21 metrů mezi dvěma hotely z 205 na 256 metrů nad mořem). V dolní části lanovka vede tunelem, ve střední části po mostní konstrukci, v horní části po zemi.

Z terasy horního hotelu je krásný pohled na Prahu:

 

 

Další den jsme jely k letohrádku Hvězda  a večer po příjemném posezení ve velmi milé společnosti v kavárně Slávia  jsme se už těšily do lože v přízemí naší Zlaté kapličky -  Národního divadla...

Představení bylo moc krásné, pěvecké výkony úžasné -  ale  "lyrická pohádka o třech jednáních" skladatele Antonína Dvořáka a libretisty Jaroslava Kvapila, jak je psáno v programu, dostala podle mne hodně hodně hodně nezvyklou scénu, choreografii, kostýmy i osvětlení - aspoň ukázka z programu opery ND:

Možná jsem příliš konzervativní, ale pořád mám před očima provedení Rusalky, které jsem viděla před mnoha lety v tradičnějším provedení a k té milostné smutné pohádce mi bylo bližší.

Hodně pohodové dny