Čáp ztratil čepičku...

ne, tu neztratil čáp - to je jen připravovaný dárek k narozeninám pro jednu nepletařku ...

Tuhle "hlavu" mám na zavěšení klobouků v zimě a teprve na těchto fotkách jsem si všimla, že má jedno oko modré a druhé hnědé - přesně jako jeden krásný pes hasky jménem Runa, kterého znám...

Hodně pohody

Zámek Velké Březno

1. května před 10 lety byl krásný den plný slunce,my byli na zámku Velké Březno a všude kvetly nádherné magnólie. Dnes byl první podzimní den,  studený podzimní vítr střídal  spršku deště - přesně chvíle jet za romantikou opět na zámek Velké Březno...

 

Zámek patří k nejmladším a nejmenším u nás,  nechal si ho "na penzi" postavit v letech 1842 - 1845 bývalý nejvyšší purkrabí  Českého království hrabě Karel Chotek z Chotkova a Vojnína. Původní starý zámek je na dvou následujících fotografiích (fotografie viz odkaz na turistika.cz)

Starý zámek Velké Březno  -  viz http://www.turistika.cz/fotogalerie

Starý zámek Velké Březno - viz http://www.turistika.cz/fotogalerie

a jemu na penzi nevyhovoval (paradoxně je dnes ve starém zámečku Domov důchodců), proto se postaral o "vejminek" podle svých představ postavením nového zámku :-).  Původně zámeček vypadal mnohem skromněji - byl postaven podle plánů vídeňského stavitele Heinricha von Ferstela jako jednoduchá pozdně empírová vila rakouského stylu - viz tento nákres:

Připomínal trochu rakouské průmyslové stavby  (nádraží, tovární objekty), ale s veškerým komfortem moderního bydlení té doby (sám hrabě byl člověk velmi moderní a novátorský, za celý svůj život se zasloužil o uskutečnění mnoha pokrokových myšlenek - vodovody, kanalizace, plynofikaci Prahy, mosty, silnice, ústavy pro sirotky, chudé, nemocné, rozvoj paroplavby, sadů, parků, výstav a trhů, řemesel, o rozvoj věd, poštovnictví, hornictví, zemědělství, vinařství, lázeňství a v neposlední řadě o rozvoj českého jazyka a Prahy). Byl přítelem Františka Palackého, Ferenze Lista.. S jistou dávkou nadsázky mi v tom výčtu zásluh a množství oborů, ve kterých se zasadil o velký rozvoj,  hrabě Karel Chotek připomněl českého génia, všeuměla a vševědce Járu Cimrmana...:-)

K radikální změně zámečku na půvabnou romantickou novorenesanční stavbu došlo v letech 1885 - 1910 podle návrhu drážďanského architekta E. Fleischera

Pohled z věže je krásný - přímo proti zámku je vidět ten starý zámek (ta velká bílá budova s červenou střechou a věžičkou uprostřed)

Interiér zámku je nádherný - plně vybavený originálním nábytkem i předměty od porcelánu po obrazy, místnosti jsou půvabné  a útulné, zjemněné dekoracemi živých květin a dává představu klidného života šlechtické rodiny na venkově na přelomu 19. a 20. století:

 

 

Zámek měl dosti pohnutý osud - poslední mužský nositel příjmení, Karel Chotek (1887 - 1970) se spolu s manželkou Livií stali členy NSDAP, svůj majetek zámek Veltrusy poskytli k užívání německým okupantům a přihlásili se k německé národnosti. (To se jistě Karel Chotek, bývalý nejvyšší purkrabí Království českého,  musel v hrobě obracet - on šlechtic, kterého i František Palacký považoval za věrného Čecha a který se tak významným způsobem zasadil o rozvoj českých zemí, českého jazyka a vzdělanosti.)  V roce 1945 se-je? vystěhovali do Německa, jejich majetek byl vyvlastněn a protože neměli potomky, tak smrtí Karla Chotka v roce 1970 vymřel rod Chotků po meči. Zámek byl po válce pak obrán o veškerý mobiliář - byla zničena kachlová kamna v místnostech, po různých dosti nedobrých využitích - domovy, školicí střediska...  Naštěstí byl tuším koncem sedmdesátých let obnoven  jako kulturní památka a pracně byl dohledán a vrácen (až na menší výjimky) původní mobiliář.

Podzim se hlásí ...

Zámek Velké Březno je velmi půvabný, plný nádherných interiérů, obrazů a dobových fotografií členů rodů Chotků včetně Žofie Chotkové, manželky následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, jejichž smrtí v Sarajevu v roce 1914 začaly hrůzy I. světové války. Rozhodně zámek stojí za návštěvu a ze zámku můžete jít třeba do pivovaru ...

A tradičně na závěr pár údajů o historii zámku a jeho obyvatelích:

1783 -          narození hraběte Karla Chotka jako pátého z osmi synů Jana Rudolfa  hraběte Chotka z Chotkova a                       Vojnína a hraběnky Marie Sidonie Clary-Aldringenové
1817 -          sňatek s Marií, hraběnkou Berchtoldovou z Uherčic (1794 - 1878), měli spolu 6 synů, z nichž jen dva                       otce přežili (Antonín 1822 - 1883, Bohuslav 1829 - 1896)
 1827 -         jeho odeslání první novoročenky poštou  na světě - tzv. P.F.
1839 -          pořízena  daguerrotypie rodiny Chotkovy,  nejstarší dochovaná na českém území
1826 - 1843 Karel Chotek je poslední český nejvyšší purkrabí Českého království
1841 -          kupuje panství Velké Březno
1843 - 1845 stavba nového zámku ve stylu pozdního rakouského empíru
1859 -          sňatek Bohuslava Chotka s Vilemínou, hraběnkou Kinskou z Vchnic a Tetova, jejichž čtvrtá dcera z                         osmi  byla Žofie Chotková, (1868 - 1914)
1868 -          úmrtí hraběte Karla Chotka
1868 -          narození Žofie Chotkové, pozdější manželky Františka  Ferdinanda d´Este, následníka
                     rakousko -  uherského trůnu

1914 -          smrt Žofie Chotkové a jejího manžela, následníka trůnu Františka Ferdinanda dˇEste
                    v Sarajevu, rozpoutání I. světové války
1945 -          zestátnění zámku v rámci Benešových dekretů

Hodně pohody

Kocourek

si v létě zvykl ležet na stole a  pít vodu z vázy, ve které byly hortenzie. Tak do té vázy dávám pořád čerstvou vodu, on pokračuje ve svém zvyku ...

a já mám jistotu, že nebude dehydrovaný, jako byl v době nemoci. Co by člověk neudělal pro domácího miláčka, že? :-)

Hodně pohody

Prstýnek z pouti...

Kdysi jsem tu ukázala zlatý prstýnek, který jsem si nechala dělat. Měl vypadat přesně jako staré pouťové prstýnky, které jsme nosily jako malé holčičky a kdysi se kupovaly ve "štěstí". Chtěla jsem si ten pouťový prstýnek koupit, ale nedal se sehnat - všude byly už takové moderní, s beruškami a srdíčky místo klasického červeného kamínku. Můj zlatý prstýnek dopadl  špatně -

jednak vypadá úplně jinak, než měl a hlavně - nedá se nosit, ta "šikovná" zlatnice zasadila kámen tak podivně, že jeho ostrý konec přesahuje vnitřní obrubu prstýnku a zarývá se do prstu. Ta ostrá špička je vidět proti hnědé slupce kaštanu...

V Berouně na hrnčířském trhu jsem objevila u jednoho stánku podobný a koupila si ho... No, je pořád ještě jiný, než ty staré "pravé" pouťové prstýnky, je celý tak podivně maličký a tenoučký, kamínek (bývalo to kdysi asi sklíčko - jasně červené, odrážející světlo) není zářivý a čirý, obroučka je velice tenká a z profilu kulatá, ne plochá ...

 ale přece jen se těm pouťovým prstýnkům aspoň vzdáleně podobá. Ještě se pokusím kleštičkami trochu opravit ta dutá místa a bude to téměř ono, no - opravdu vzdáleně to bude připomínat něco z mého dětství... 

Hodně pohody

Listové těsto

Kocourek mne probudil v půl páté ráno, tak jsem k snídani udělala opět "maminčin" linecký koláč s našimi jablky. Původní recept je upravený tak, aby se koláč vešel přesně do mísy remosky a stačil jen tak na dobrou snídani (20 Dg hladké mouky, 2 PL cukru, 8 Dg másla, asi půlka prášku do pečiva, 1 vejce a navrch strouhaná jablka se skořicí). Mřížky jsou trochu nakřivo, to jak jsem byla po ránu ještě ospalá, ale chutnal výborně... Miluji ty okraje koláče, jsou křehké a chutnají trochu jak vánoční cukroví...

Na vršek koláče jsem ještě nastrouhala kousek  čokolády a sobě hlavně přidala na talířek kysanou smetanu ...na té teď v poslední době "ujíždím" a to velice velmi..:-)

   

A přichází zvědavý vetřelec - kde se něco děje, tam musí být...

Vše musí prozkoumat, aby mu nic neuniklo...

Pak se posadí a dívá se nevinným pohledem...

No, nedali byste mu všechno na světě, když se tak dívá? 

A tenhle obrázek si může každý vyložit po svém - já tvrdím, že to není neúcta k mé snídani, ale že  kocourek právě odchází...:-)

Právě teď nastává období  čerstvých jablek a tudíž i čas jablečných závinů neboli štrúdlů. Já  dělám na štrúdl vlastní těsto - i když to koupené je dobré, krásně listuje a hlavně je bez práce, stačí ho jen vyndat z mrazáku... Během let jsem shromáždila hodně těch "zaručeně dobrých" receptů,tady jsou některé:

1. Můj nejčastější -  50 Dg hladké mouky, půlka prášku do pečiva, cca 20 Dg tuku (používám máslo, Hera už se mi nezdá taková, jaká bývala, když se vyráběla u nás...), 1 bílý jogurt, podle potřeby  lžíce vody

A teď další recepty:
2.   50 Dg hladké mouky, 25 Dg nastrouhané studené Omegy, 1 sklenice vody, 1 ČL octa, 1 vejce, sůl

3.   25 Dg směsi hladké a polohrubé mouky, 12 Dg másla, 1 vejce, 1 vanilkový cukr, 2 - 3 polévkové lžíce smetany, 1 lžíce citronové šťávy, sůl

4.  40 Dg polohrubé mouky, 25 Dg tuku, 3 pol. lžíce cukru, 2 vejce, kvásek (30 gr droždí, 3 pol. lžíce mléka, čajová lžička cukru)

5.   tažený závin - 35 Dg hladké mouky, 20 Dg másla, 1/8 vlažné vody, kapka octa, sůl, 1 vejce (20 minut odležet, pak rozválet a následně hřbety rukou vytáhnout do průhledna...)

6.   tažený závin - 40 Dg hladké mouky,  100 ml oleje, 1-2 pol. lžíce octa,  3 pol. lžíce  cukru, 1    vejce

7.  tradiční tažený závin - 35 Dg hladké mouky, sůl, 1 vejce, asi 1,5 dl teplé vody, 1 pol. lžíce       rozpuštěného sádla, 1 čajová lžička octa nebo citron. šťávy

8.  křehký vánoční závin - 35 Dg hladké mouky, 1 IVA (nebo jiný 100 % tuk), 1 vejce, 6 lžic       vody, sůl

9.  babiččin závin - 42 Dg hladké mouky, 2 vejce, 1 máslo, 1 pol. lžíce octa

a to by snad stačilo, že...

Jsou to všechno jednoduché recepty, většinu jsem vyzkoušela a zůstala u toho prvního, občas udělám i ten druhý - více "listuje", ale ze stoprocentních tuků se udělal strašák, tak ho používám minimálně.

Hodně pohody