Karlínské divadlo

a Mam´zelle Nitouche (slečna Netýkavka) - to už tak nějak patří k sobě.  V hledišti téměř nikdo nebyl, tak jsem rychle fotila:

Nějak jsem za ty asi dva roky, kdy jsem tu viděla operetu Krásná Helena, pozapomněla, jak je to hudební divadlo velké a krásné

Operety mám moc ráda už od dětství, mám je na videu i na LP deskách a občas si je pouštím.  Toto zpracování klasické 130 let staré operety vychází z brněnského nastudování režiséra a choreografa Gustava Skály a přesazuje děj do doby četníků ze Saint-Tropez, což podtrhuje i stejnými uniformami, jaké měli tito četníci. Přiznám se, že jakožto "konzerva" preferuji starší nastudování s klasickými kostýmy,  ale to nic nemění na tom, že opereta byla krásná a po celou dobu jsem obdivovala naprosto úžasný výkon paní Zuzany Benešové jako Denisy de Flavigny. Jen Marián Vojtko v roli Fernanda de Champlatreux se mi trochu nelíbil vzhledem i herectvím.

Muzikálům nefandím (jako první  muzikál jsem viděla Drakulu někdy koncem roku 1995, krátce nato Jesus Chris Superstar - oba moc hezké, ale ty další muzikály mi už připadaly  jako jen kasovní záležitosti. Dost nechápu, proč dělat jako muzikál třeba Rusalku nebo Carmen, když už existují fantastické opery - stejně tak nechápu, proč se točí už nejméně šestá filmová verze třeba Tří mušketýrů, když ten první barevný film byl podle mne stejně nejhezčí, ale asi je chyba ve mně,  v mém nechápání, protože kdyby to všechny ty další autory neuživilo, tak to nedělají). O to víc se těším na nějakou další operetu - třeba Rose Mary či Hraběnku Maricu, Krále tuláků, Zemi úsměvů nebo Netopýra, ale asi  se v dohledné době nedočkám - je zkrátka doba muzikálů.

Hodně pohody

Zástěrka

Tuhle zástěrku téměř nenosím, je jednou z těch "parádních". Bývá pověšená v kuchyni, aby byla vidět - protože se mi líbí (jak jinak - opět má kuchyňská kombinace modré a bílé). Včera na ni došlo při praní a škrobení:

Také většina ubrusů a deček prošla pračkou, škrobením a pak žehličkou - tenhle je jedním z nich:

A ještě kuchyňský snídaňový ubrus - ten je dost obtížné vyžehlit, protože látka má jinou pevnost nežli ta krajka a dělá vyžehlené varhánky:

A tak hned v kuchyni na ubrus přijde spousta zbytečných věcí, na které jsem ale zvyklá - nejprve velký talíř s mísou

pak lampa

bílý tác se zavařeninami a misky a omáčník s ubrousky...

Zkrátka, spousta zbytečností a zůstává volné místo přesně tak pro dva snídající ...

Hodně pohody

Další střepy

Když jsme odjížděli z návštěvy od koťátek ( a od hodných lidí) z toho velikánského domu s ještě větší zahradou, dostala jsem celou přepravku hrnků, hrnečků a dóz  - prý to modré se mi hodí na chaloupku... V autě jsme nestačily s kamarádkou Evou vše prohlédnout, k tomu došlo až doma při mytí  a tady je výsledek -  hrnky všech velikostí, od toho téměř dvoulitrového s holandským motivem přes litrový pomněnkový a více jak půllitrový třešňový a jeřabinový:

 Pro porovnání jsem dala k tomu dvoulitráčku klasický kávový šálek - i tak na fotce není vidět ten velký rozdíl ve velikostech tak, jak je to markantní ve skutečnosti ...

Ten dvoulitrový krasavec už je v kuchyni jako krásný obal na sklenici se zelenou kytičkou:

Starý omáčník je o trošku větší, nežli je ten, který už mám doma a do kterého dávám papírové ubrousky, dezertní příbory nebo kytičku levandule:

Omáčník zůstane doma v polici s modrým porcelánem

Dvě něžné pomněnkové skleničky na vajíčka dostane Evy kamarádka, která sbírá porcelán s pomněnkami:

Šest snídaňových hrnků a čtyři dózy se švestkami jsme odvezli na chaloupku, kde hned našly své místo:

Porcelánu mám doma i na chalupě na rozdávání, když ale já mám ty střepy (tak tomu říkala moje maminka) tak ráda a ještě jednou za ně děkuji

Krásnou neděli, my jedeme za kulturou do Prahy...

Koťátka

Včera jsme se cestou z chalupy zastavili na krátké návštěvě a viděli tyhle poklady:

 Tahle barevná koťátka jsou stará jen několik dní... jsou po čtyřech od dvou maminek - sestřiček:

 Maminky už je dovedou na chvíli opustit, ale hlídají je a mají snahu je z té přepravky postupně přenést v tlamičce do jiného úkrytu...

a tahle jejich třetí sestřička, celá černá, má také čtyři koťátka a narodila se před dvěma dny:

  Jsou tak maličká, že je maminka pořád drží v teplíčku u sebe...

 No uznejte, že to jsou roztomilé čumáčky, ještě se zavřenýma očičkama...

Jsou nádherná, šikovná, každé jinak vybarvené - jen bude dost obtížné je všechna rozdat...  Vidět takové chundelaté drobečky bylo moc hezké a kočičí maminky (jsou staré sotva 10 měsíců) se o svá mláďátka úžasně starají. 

Hodně pohody