Počet zobrazení stránky

neděle 5. června 2022

Praha stokrát jinak


 je název výstavy, která byla nedávno otevřená v Galerii ČS  - v suterénu budovy České spořitelny v Rytířské ulici v Praze. Vystavená díla patří do fondu České spořitelny, a. s.  Do suterénu vede sice výtah,

 ale nemohla jsem ho nejprve otevřít a pak spustit, takže nám nezbylo nic jiného než ťapat po kulatém schodišti. Nejvíce obrazů je z dvacátých a třicátých let minulého století a jsou zde zastoupeni i více obrazy např. malíři:

Václav Koutský  (1907 - 1980) - Malostranské náměstí 

František Tavik Šimon - Staroměstské náměstí

 Oskar Schmidt /1908 Litoměřice- 1982) - Valdštejnská ulička

 Jaroslav Skrbek /1888 Poniklá - 1954 Praha) - Pohled na kostel sv. Mikuláše ze Sněmovní ulice

a Pohled na Hrad z Valdštejnské ulice


 Celestin Matějů (1880 Bačetin -  1959 Kolinec) - Staroměstské náměstí s kostelem sv. Mikuláše
Alois Ježek (1887 Praha - 1943) - Kostelík Na Prádle  
Alois Ježek - Staré kotce a budova karamelitánského kláštera sv. Havla v Rytířské ulici (stav před rokem 1781, před stavbou Stavovského divadla... budovy byly zbořeny:

Alois Ježek -  Staré kotce, stav před rokem 1891

Dál tu jsou vystaveny obrazy Emanuela Bakla (1878 Praha - 1943 Praha), Jaroslava Šetelíka (1881 Tábor - 1955 Praha) , Bohumila Jaroše (1856 Jičín - 1924 Praha), Jaro Procházky (1886 Praha - 1949 Praha)... a náměty obrazů jsou místa  nejčastěji umělecky ztvárňovaná  (Čertovka, Hradčany, Malostranské náměstí a kostel sv. Mikuláše, Staroměstské náměstí a Týnský chrám). Mne nejvíce zaujaly obrazy míst, která už neexistují, protože byla zbořena. Týká se to hlavně bývalých Kotců, s původními stavbami, proto možná se mi nejvíc líbily obrazy Aloise Ježka.  


Jen pro zajímavost jsem se dívala, jak si vedou tito autoři na aukcích a překvapilo mne, že až na jednu-dvě výjimky jsou tato starší díla dražena v řádu pár tisíců. Myslela jsem si, že budou více žádána a ceněna, ale na aukcích dosahuje výrazně vyšších cen  tvorba např. Adolfa Borna, Josefa Lady,  Jiřího Trnky,  Josefa Hlinomaze...

Hodně pohody 

sobota 4. června 2022

Muzeum krajky Vamberk

V roce 1887 převzal Antonín Bednář ml. (* 1863 - 1952)  prosperující textilní firmu "Antonína Bednáře synové, první vamberská továrna na bavlněné látky". Za jeho vedení firma vyvážela své zboží do téměř všech evropských a několika zámořských států. V roce 1914 byl jmenován komerčním radou c. k. místodržitelství v Praze a   nadále se aktivně  zúčastňoval života ve Vamberku a okolí.  V roce 1916 si nechal postavit na náměstí ve Vamberku reprezentační vilu ve stylu českého art deco - rondokubismu podle architektonického návrhu  Oldřicha Lísky:


Jednopatrová vila má v prvním patře  tři oblé arkýře a nad nimi částečné druhé patro, ukončené atikou se sochami sedících sfíng.   Průčelí do náměstí je výrazně horizontálně členěno římsami. Od roku 1948 je zde Muzeum krajky a jde se do něj nádherným obchůdkem. Byla jsem v muzeu sama a mohla tedy v klidu fotit. Vstupní chodba je krásná
a z ní začíná expozice úvodním filmem v I. patře (historický vývoj krajky od 18. století po současnost), ve II. patře (Expo Montreal 67) a v přízemí expozice končí 21. stoletím. Samozřejmě jsem neodolala a vyfotila si i chodbu továrníkovy vily s zajímavou dlažbou:


Teď ukázky z krajkových krás  vystavených v muzeu - to vše dělaly něčí neskutečně šikovné ruce:
A protože jsem "hadrářka" - tedy obdivuji staré a krásné oblečení, tak se připravte na velký počet fotografií (neuměla jsem něco vynechat, všechny ty exponáty byly nádherné):
Neskutečně šikovné ruce - úžasná práce...

Tyto nádherné šaty bych si oblékla na nějaké slavnostní divadelní představení - ani bych nevěděla, které dřív:
V muzeu nejsou jen staré exponáty, ale jsou tu i práce veskrze moderní:
Být takhle mladá a krásná, jako ta figurína, tak bych snad tyto šaty z té vitríny uzmula a honila v nich parádu:-))) 
detail té moderní krajky:

a další detail



originální svatební šaty
opět detail šatů:



O rozvoj krajkářství v oblasti se zasloužila Magdalena Grambová, manželka Nizozemce Kašpara Gramba,  který získal v rámci pobělohorských konfiskací vamberské panství v roce 1627 od císaře Ferdinanda II. za zásluhy na potlačení stavovského povstání. Paní Magdalena si z belgických Flander, kde v dětství žila, přinesla umění paličkování podle belgických vzorů a měla tomuto umění prý naučit vamberské ženy. 



A také neoděvní krajky: Okouzlení Mikolášem Alšem od Dany Vařilové


Vamberká krajka byla obdivována na EXPO v Bruselu i Montrealu a má nejen své obdivovatele, ale i budoucnost. Od roku 1889 je zde krajkářská škola a konají se krajkářská sympozia. Jsem ráda, že jsem se sem zatoulala.

Hodně pohody