je na dobré adrese Jungmannova 36/31, Praha 1, ale je úsměvné, že kavárna Adria ve druhém patře tohoto paláce má adresu ještě lepší -- Národní 36/40 Praha 1. Inu, dům je nárožní...
obrázek jsem si "vypůjčila" z cs.wikipedia,org, - předtím jsem zaplatila příspěvek na jejich činnost
Začal se stavět v roce 1922 ve stylu art deco a investorem byla významná italská pojišťovací společnost Riunione Adriatica di Sicurta. Ta nejdříve zakoupila roku 1910 původní dvoupatrový palác, už stoletý, který tu nechal postavit pasovský biskup Leopold Leonard hrabě Thun. Pojišťovací společnost tento palác nejprve upravila, až po dlouhém úsilí dostala povolení starý palác zbourat a došlo v roce 1923 na ploše více jak 2 tisíce m2 ke stavbě nového paláce. Stavbu projektoval architekt Josef Zasche, velmi netradiční barevná fasáda byla schválena architektu Pavlu Janákovi ve stylu rondokubismu - českému obloučkovému kubistickému slohu. A protože investorem byla italská firma, je budova inspirovaná renesančními paláci severní Itálie. Tomu nasvědčují zejména mohutné věže a cimbuří v horním patře, které evokují dojem pevnosti a sám velký Le Corbusier označil budovu jako "masivní budovu asyrského charakteru".
Pasáž paláce je krásnou kruhovou galerií v místě ohybu dvou křídel a dvoranou se skleněným stropem.
ve dvoraně je orloj s ciferníkem na 24 hodin se sochařskou výzdobou od Bohumila Kafky - Den a Noc, Slunce a Měsíc a 12 sousoší Zvěrokruhu...Na sochařské výzdobě paláce se podíleli Otto Gutfreund, Jan Štursa, František Anýž, Karel Dvořák, Bohumil Kafka a Adolf Mayerl, který ztvárnil deset tančících postav mezi okny prvního patra...
Celý interiér pasáže je luxusně vybaven obložením z růžovo hnědého rakouského mramoru, doplňky na stěnách, svítidlech a lustrech jsou ze svítící mosazi,
na podlaze je mramorová mozaika představující benátskou loď a v kruhu odkaz na pojišťovací činnosti této společnosti (požár domu apod.) a písmena jejího názvu - v barvách červené, modré, bílé:
Potom jsme vystoupali po schodišti
a viděli vnitřní prostory objektu kolem toho skleněného stropu
a už jsme byli na střeše - to byl krásný pohled na okolí:
blíž k tomu "rondocimbuří se nemělo chodit, prostor byl ohraničen páskou
Pohled na palác ARA , já to znám ještě jako Obchodní dům Perla...
Tolikrát už jsem šla Národní třídou a nikdy jsem si nevšimla té monumentální nádherné mansardové střechy Mottlova domu , to až pohled se střechy Adrie to ukázal v plné kráse...
Do národní třídy je na římse parapetu novoklasicistické kovové sousoší Adrie - Mořeplavby od Jana Štursy, což je největší galvanoplastická socha na světě, vysoká 5 metrů a váží téměř 4 tuny (byla vyrobená ve speciálním ústavu v Geislingenu v Německu). Na výzdobě se také podílel německý sochař Wilhelm Srb-Schoscsbauer.
Byl to krásný zážitek, palác Adria.
