Počet zobrazení stránky

neděle 27. října 2024

Iva Hüttnerová

 Počátkem ledna jsme s Evou zajely do Prahy, do Novoměstské radnice na Karlově náměstí,


 kde byla výstava obrázků Ivy Hüttnerové:

Obrázky jsou milé, netroufnu si hrát na odbornici a jednoznačně je zařadit, ale přijdou mi roztomile naivní, opěvující staré časy a staré věci - prostě to, čím i já žiju, tak snad proto jsem si ty její kouzelné obrázky přímo užívala:

Moc jsme se pobavili i s ostatními návštěvníky výstavy, když jsme v obrázcích poznávali naše známé osobnosti:

 Měly jsme štěstí i na přítomnost autorky, tak jsem obrázek, který jsem koupila pro Evu k narozeninám, nechala od malířky podepsat..

Hodně pohody 


sobota 26. října 2024

Do roka a do dne...

snad stačím další příspěvek. Tu dlouhou pauzu možná někdy vysvětlím, teď se pokusím o nějaké vzpomínky letošního roku. Počátkem ledna jsme s kamarádkami zajely do města Bílina:
Vždy, když vidím ten úžasný skalnatý vrch Bořeň u Bíliny, jeho nádhernou siluetu mamuta (je vidět uprostřed té zimní oblohy), mám dobrou náladu,  já ten 539 metrů vysoký kopec Českého středohoří prostě miluji...
V Bílině ve výstavní síni U kostela byla totiž výstava vitráží, Tiffany techniky, obrazů, šperků a restaurování. Snad po tak dlouhé době nespletu autory děl - malířku Kristinu Folprechtovou a manžele Jitku a Richarda Kantovi, šperkaře a světově proslulé výrobce vitráží


Tento něžný obraz Blíženců se mi moc líbil 








Výstava byla nádherná, lákala mne ke koupi jedna bílá Tiffany lampa, ale byla už prodaná...

Hodně pohody 


pondělí 30. října 2023

Divadlo na VInohradech...

skryté za zelení náměstí Míru
je krásná budova postavená podle projektu architekta Aloise Čenského v letech 1905 - 1909 ve stylu mezi novorenesance a secese. Autorem soch nad středovým průčelím budovy je Milan Havlíček a  představují Statečnost (anděl se vztyčeným mečem) a Pravda (anděl se zrcadlem):

Komedie Lakomec  je dnes považována za nejslavnější dílo, které napsal  Jean-Baptiste Poquelin Moliére, Hra měla premiéru v pařížském divadle Palais-Royal 9. září 1669. I přes těch 354 let je tato komedie stále ve světě i u nás  uváděná, protože obsahuje hodně nadčasových motivů, které se můžou uplatnit v každé době. Vždyť i dnes, možná více než v minulosti, peníze ovládají svět i nás.. Pojmy jako lichva, zlodějina, podvody - to lidstvo zná od nepaměti,  jen se těmto praktikám dostalo v řadě případů podob institucí a neustále přibývá možností podvodů zejména ve virtuálním světě. 

Určitě mnoho z nás vidělo (i  díky televizním záznamům) Harpagona třeba v podání  Františka Filipovského, Ladislava Peška, Miloše Kopeckého, Borise Rösnera (ten za tu roli dostal v roce 2005 Cenu Thálie, ovšem druhou sezónu už neodehrál, protože ve věku 55 let zemřel), Viktora Preisse nebo v cizích filmech tuto postavu hrál třeba Louis de Funés či Alberto Sordi. Hra, kterou nyní Divadlo na Vinohradech uvádí, je v režii Pavla Kheka a v titulní roli je Aleš Procházka. 

Když se mi po přibližně dvaceti minutách představení podařilo přijmout toto moderní zpracování (jsem hodně velká "konzerva", tedy konzervativní tvor),  tak se mi hra líbila. 
Ještě jedny nádherné dveře Mottlova domu:


...a  příště o dalším pražském divadle...

Hodně pohody 



úterý 17. října 2023

Psí nebe

 

Už týden je Brestík v psím nebi...
Ať se mu tam krásně daří a má tam hodně psích dobrot. Byl to miláček...

Opatrujte se 






středa 4. října 2023

Dobrá snídaně

 To takhle  jednou ráno dostanete chuť na něco dobrého k snídani , skočíte do vlaku,  zajedete si  do Karlových Varů, autobusem číslo 13 sjedete k Imperiálu, lanovkou od Imperiálu

na Divadelní náměstí a výbornou teplou oříškovou lázeňskou oplatku sníte a latté vypijete dřív, než je stačíte vyfotit... I takhle může začít  jeden nádherný slunečný podzimní den :



Z hotelů vycházejí první lázeňští hosté na procházku a udivuje mne, že na hlavní třídě, za kterou považuji Starou louku, po řadě krásných výloh se v blízkosti Grandhotelu Pupp najde obchod, který je jako zabedněný - až odrazuje,
ačkoliv stačí se podívat nad něj a uvidíte Keglevičův kříž: 
a dojdete ke Grandhotelu Pupp:

Tudy byste došli ke stanici další lanovky, na Dianu:

a naproti Lebitzkeho lávkou přes říčku Teplá dojdete k lázeňskénu domu Quisisana z let 1887 - 8,  který si ve stylu pozdního historismu pravděpodobně podle projektu z ateliéru Alfreda Bayera  nechali postavit pro své rodinné bydlení (a částečně jako depandanci Grandhotelu)  Anton a Marie Puppovi:
Mám moc ráda procházky tímto městem, také tady, stejně jako ve většině našich krásných měst (a zejména když máte rádi architekturu),  je pořád na co se dívat, co obdivovat:

kačenky připlavaly se ukázat:
A stejně jako ve většině našich měst, i před Karlovarským divadlem se vrtá ve vozovce...
Přes Jánského most v Tržišti je můj "oblíbenec" - už jsem o něm psala kdysi, ty fresky miluji:

I ten průhled mezi domy na kostel sv. Maří Magdaleny je nádherný:
Kolem barokního  sloupu se sousoším Nejsvětější trojice (tzv. morového sloupu), postaveného v roce 1716 jako vděk za to, že se městu vyhnula morová nákaza, 
a také kolem fontány s alegoriemi Dne a Noci od Jana Kotka (sochař použil portréty svých dětí - pro Den zesnulou dceru Markétku a pro Noc syna Jana)

se dojde na lázeňskou kolonádu, kterou převyšuje Zámecká věž, tedy městská věž stojící na místě původního gotického hradu z roku 1358.  Hrad byl po roce 1547 opuštěný a zpustlý, navíc v roce 1604 při požáru města vyhořel.  V roce 1608 byla na místě hradu postavena barokní městská hláska, která sloužila trubači k ohlašování příjezdu významných hostů či nebezpečí požáru, později k zahájení lázeňské sezóny. Dnešní podoba věže je z roku 1911 a ukrývá výtah:
A už je tu dřevěná krajková nádhera -  tzv. Tržní kolonáda.
 Ta byla postavená na místě staré karlovarské radnice, zbourané roku 1875 a byla dokončena v roce 1883 vídeňským tesařem Franzem Oesterreicherem. Původně se jednalo o provizorní stavbu, která měla být pro nedostatek financí na projekt architektů Fellnera a Hellmara postavená pouze na dobu deseti let, a pořád je to lázeňská krasavice dodnes sloužící svému účelu - tedy zastřešení tří pramenů: jde o pramen Karla IV. (původně zvaný Žrout, podle pověsti si u něj léčil sám císař nemocné končetiny),
Zámecký pramen dolní a Tržní pramen. Kolonáda je bohatě vyřezávaná otevřená stavba se sloupovými arkádami, postavená ve švýcarském stylu:

Odtud je kostel sv. Maří Magdaleny vidět v plné kráse:
Na Jánském mostě je zajímavé zařízení pro regulaci vjezdu aut - tři sloupky vystupující či zalézající:
A ještě před budovou secesní Spořitelny (postavené v letech 1905 - 1906 podle návrhu architekta Otto Stainla, bohužel už dlouho zcela prázdné)  bílý kočár s hnědáky  a bělouši:
a už opačná cesta - lanovkou k Imperiálu, autobusem č. 13 k Hornímu nádraží (ta větší část je moderní, za ní zcela vlevo je stará část,  "krajková":
a je po výletě za snídaní, protože je čas na pozdní oběd. 😀

Hodně pohody