všechny smutky zahání... To je sice pravda, ale dělání také občas trochu unaví. To když si žena vzpomene, že chce "praktickou" bílou podlahu (místo přírodních parket, které musí drátkovat a pastovat). Před sedmi lety jsem konečně sehnala téměř bílé PVC v šíři 2 metry, ale ne tolik metrů, kolik jsem potřebovala.
A protože jsem to bílé lino chtěla, tak jsem ho stejně koupila. Věděla jsem, že si ho budu pokládat sama (bylo to snadné při šíři 2 metry) a že "to nějak udělám, aby to vyšlo". Položila jsem ho tedy pouze po obvodu všech stěn a uprostřed místnosti pod bílým kobercem jsem ho vynechala. Vypadalo to dobře...
Teď před Vánocemi jsem si umínila toto staré lino, poznamenané používáním i kocourkovými drápky, vyměnit za nové a podařilo se mi koupit ještě světlejší, hezčí. Pokoj je široký 3,5 m, u jedněch dveří pak 3,7 metru, proto jsem koupila lino šíře 4 m (abych nemusela třímetrové nastavovat a lepit k sobě) a začala jsem vyklízet nábytek z obýváku:
Přiznám se, že tentokrát byla pokládka PVC pro mne trochu horror - protože jsem se s těmi čtyřmi metry šíře v podstatě do místnosti široké 3,5 m prostě nevešla. Musela jsem celou tu roli (těžkou a neohebnou, protože PVC bylo namotáno na roli tvrdého papíru) dát mezi dveře do ložnice, po pár centimetrech lino v tomto úzkém prostoru dveří odvíjet a řezat, pak každým tím kouskem ho popotahovat k oknu a rovnat a pak zase řezat od dveří na druhou stranu a odvíjet směrem k opačné straně a rovnat...
Kupodivu, zvládla jsem to v krátkém čase - lino přivezli asi v půl jedné a do večera jsem už nastěhovala zpátky umytý nábytek na nově položené lino. Jen jsem neměla víc času průběh prací fotit. :-)
S tímhle stolem pod televizí byl největší problém - trefit se zespodu šrouby ze skříněk do otvorů ve vrchní desce, ale jakmile se mi to podařilo smontovat, hned jsem zkusila znovu zapojit televizi - satelit - DVD rekordér - a klaplo to, televize hraje...
Je hotovo, už i kocourek má jeden ze svých pelíšků vedle mého křesla:
Starý koberec jsem druhý den radikálně zmenšila - ustřihla ho do půlkruhu jen pod stůl a křesla a je hotovo...:-)
Docela jsem si "mákla", ale mám radost, že jsem to zvládla.
Následující dva dny jsem spíš odpočívala, ozdobila jsem jen stromeček a dala adventní svíčky.
Hodně pohody
Dřina to každopádně byla, to si umím představit, taky se občas pouštím do podobných akcí, ale ten výsledek za to stál. Moc hezké to u vás je. Margo
OdpovědětVymazatMargo, moc děkuji za pochvalu, já se u manuálně těžších prací sice občas politu, ale na druhou stranu si u nich náramně odpočinu - vyčistím hlavu a z výsledku mám radost. Přeji adventní dny plné pohody.
VymazatLadi, si jednoznačne zručná šikulka., Výsledok hovorí za všetko, krásne. Ako sa darí kocúrikovi, priberá?
OdpovědětVymazatJani, díky moc za zeptání - kocourek zase poslední týden dělá trochu starosti, párkrát zvracel a nechutná mu příliš jíst pořád stejné dietní papů... Nedivím se mu, ale bohužel, obyčejné kočičí nesmí a dietní není žádná dobrota, když už ji jí půl roku. Chystáme se navštívit paní doktorku (ostříhat drápky, zvážit a hlavně prohlédnout), tak uvidím. Je to takový neskutečně hodný miláček. Měj se moc hezky.
VymazatSis tedy mákla !
OdpovědětVymazatAle vypadá to překrásně, jak u Mrazíka :-)
Taky dělám v tento předvánoční čas takový ryze ženský práce.....uvidíš v reportáži(budeš-li mít zájem)
Měj se krásně, šikulko
Ad kocourek- pořiď mu kamaráda. Barbuška chodí jak bloudná duše až do chvíle, kdy vpustím Válečka, úplně okřeje a dělají spolu kočičí kusy...
Jarka
Vystihla jsi to přesně, Jarko, jen takové ryze ženské práce musím dělat nejen v předvánočním čase... :-) Kocourkovi kamaráda nepořídím, je to čtrnáctiletý úctyhodný dospělák a už by si na nový přírůstek nezvykl. Navíc - je teď často nemocný (zrovna teď chodíme zase na injekce) a chci mu věnovat co největší péči. Na tvou reportáž se už moc těším, věřím, že s kočičáky máte hodně radostí. Přeji ti krásné dny v tomto adventním čase.
VymazatLado, tak to musela být fuška ... ale výsledek je nádherný ... kdysi jsem takto bojovala s kobercem, ještě jsem musela nastavovat .. a dílo se nakonec podařilo ...
OdpovědětVymazatHlavně, že má kocourek taky pelíšek ... jak by ne ... moc vás oba zdravím.
Jarka
Jarko, kocourek a já děkujeme za pozdravení a s tím kobercem jsi mi něco připomněla...Když jsem tenkrát měřila, jak velký koberec potřebuji na zakrytí toho místa bez lina, tak jsem použila skládací metr, který ale měl metr a půl, zatímco jsem byla zvyklá měřit dvoumetrem... Tak se stalo, že jsem koupila o půl metru kratší koberec a musela ten chybějící půlmetr nastavit z odstřižené šířky a přišít. :-) Měj se moc hezky.
VymazatLadi, jsi teda opravdu šikulka :-)
OdpovědětVymazatDíky, Zdeni. :-)
Vymazat