Jak jsme pekli rybu

Nevím, jak kdo a kde, ale u nás se rok co rok snižuje počet i množství dobrot, které jsme schopni sníst při štědrovečerní večeři.  Je to způsobeno s tím, jak následující sváteční dny řešíme povinnost dojíst všechno to připravené jídlo, aby se nezkazilo a jak nás nelákal pohled na okorávající a stárnoucí potraviny. Jako první jsme kdysi odbourali chlebíčky - obvykle se nesnědl žádný a také na ně nezbylo v bříšku místo ani druhý den. Pak jsme zrušili vánoční dort - také se obvykle dojídal "násilím",  stejně tak byly časem vynechány šlehačkové poháry s ovocem. Pak z bramborového salátu zmizel salám, který ho podle mínění rodiny dělal zbytečně těžký. Ještě předloni byly na stole kuřecí a vepřové řízky, ale i ty přišly ke snědení až následující dny a to bez valného nadšení. Loni už byl jako hlavní chod jen smažený kapr s bramborovým salátem a  řízky byly připraveny až na Štěpána. Přesto rodina konstatovala, že smažené je těžko stravitelné, proto letos jsme  se rozhodli pro další změnu - pro kapra nikoli smaženého, ale pečeného s nádivkou. 

Recept mám od kamarádky Gabi (její babička takto kapra připravovala na Štědrý večer):

kapra zbavíme šupin, opatrně oddělíme kůži od masa, maso vykostíme (skelet se zbytky masa přišel s ostatními částmi vykuchaného kapra do rybí polévky), pak  umeleme  spolu se 2 - 3 cibulemi na masovém mlýnku, ještě nejméně dvakrát přemeleme, přidáme sůl, pepř, muškátový oříšek, vajíčko na každé kilo ryby, přibližně 3 - 4 polévkové lžíce strouhanky (také podle velikosti kapra), směs důkladně zamícháme  a pak tím naplníme kůži kapra. 

Dělali jsme takto kapra poprvé, žádné zkušenosti s odstraněním kůže jsme neměli -  šlo to sice pomalu, ale naprosto dobře, ani na jediném místečku se kůži neroztrhla. 

Z náplně, která se do kůže nevešla, se udělaly malé karbanátky, obalily se ve strouhance a daly se po stranách naditého kapříka:

Pod kapříkem byla vrstva nakrájené kořenové zeleniny (celer, mrkev, petržel, cibule) a navrch opět cibule.  Vše podlít vodou a přidat nejméně půlku másla (dala bych celé, ale rodina volala cosi o tucích  a kaloriích) a šup s dobrotou do trouby. Kapřík se pekl asi půl hodiny zakrytý alobalem a pak k získání kůrčičky ještě odkrytý. A takhle krásně vypadal po upečení:

Tak, vše je připraveno a může se jít ke stolu:

Kapřík byl vynikající, stejně jako ty karbanátky z něj - můžu vřele doporučit, je to odlehčení proti smažení na oleji

Já mám polévky jen symbolické množství - příliš jí nemusím...

Podle  tradice má být na štědrovečerním stole devět až třináct jídel. Protože se od stolu nemá během večeře vstávat a na stole musí být prostor i pro sklenky na pití, muselo ovoce, vánočka i cukroví být jen v symbolickém množství na malých talířcích tak, aby se dalo u stolu pohodlně jíst. Zkusím spočítat, kolik jídel se na náš stůl vešlo: rybí polévka, bramborový salát, kapr, pečená zelenina, vánočka, štrúdl, cukroví, banán, pomeranč, mandarinka, churma, jablíčko a citron (francouzský sekt se asi do jídla nepočítá...:-) Na cukroví, vánočku a závin stejně nedošlo, jen pozdě večer přišlo vhod ovoce...

A po večeři zazvonil zvoneček, přišel Ježíšek - ale to už je jiná kapitola, ne ta o jídle. 

Krásné sváteční dny