Karlštejn

 Myslím si, že aspoň jednou za život by měl každý vidět Karlštejn. Já si to potěšení dopřála už potřetí (předtím ještě s rodiči) a věřím, že ne naposledy. Teď jsme si udělaly krásný výlet  se svými dvěma kamarádkami - Gábi řídila a my s Evou doplňovaly svými postřehy navigaci v autě. 

A protože bylo opravdu hodně velké vedro, tak jsme se vzdaly pěší cesty do kopce (při teplotě nad 15 °C jsem venku téměř nepoužitelná a nepohyblivá, nejšťastnější jsem při minus 10°C)...

 a jely koňmo (sice ne na hřbetu koně, ale ve voze taženém dvěma  koníčky). Nemůžu se už dočkat a tak fotím hrad už při jízdě:

Poslední kousek cesty jdeme pěšky - koníčci se otáčejí a jedou zase dolů 

Více jak  týden dopředu jsme měly rezervovaný 2. prohlídkový okruh - Posvátné prostory hradu včetně kaple sv. Kříže. To bylo to, co jsem chtěla vidět, to mne nejvíc lákalo.

Čekalo nás stoupání po velkém počtu dost vysokých schodů od Císařského paláce do horního patra Mariánské věže a Velké věže. Tyto prostory jsou z celého královského hradu ty nejcennější, patří sem kostel Nanebevzetí Panny Marie, kaple sv. Kateřiny, bývalá sakristie, visutý věžní most, Velká obrazárna, pracoviště architekta Josefa Mockera (mimo jiné autor plánů dostavby svatovítské katedrály a také rekonstrukce Karlštejna), věžní schodiště s malbami ze 14. století a hlavně kaple sv. Kříže

Při prohlídce se nesmělo fotografovat, což je pochopitelné, ale také škoda, protože ty prostory jsou velmi krásné a stojí za uchování nejen v paměti. A tak pro vzpomínku si půjčuji  z oficiálních stránek hradu aspoň tu nejdůležitější fotku - obrázek kaple sv. Kříže:

Nachází se ve druhém patře Velké věže a jde o ústřední posvátný prostor Karlštejna, který sloužil pro uchování říšských  a později i českých korunovačních klenotů. Kaple byla vysvěcena druhým pražským arcibiskupem  Janem Očkem z Vlašimi v roce 1365 a zachovala se v téměř nedotčeném stavu. Původně se jmenovala kaple Utrpení Páně  a jeho Znamení jakož i všeho vojska nebeského. Její stěny jsou pokryty 129 deskovými obrazy světců a světic "nebeského vojska" a biblických proroků (jeden obraz je ztracený)  z dílny Mistra Theodorika a ukrývají i rozsáhlou sbírku svatých ostatků (sbíral je sám Karel IV., ale už i jeho dědeček Václav II. a matka Eliška Přemyslovna). Prostor kaple je v polovině rozdělený kovanou zlacenou mříží s drahokamy,  za mříž vstupoval Karel IV. s velkou pokorou - bos a snímal z hlavy i korunu. Stěny kaple pod obrazy jsou zdobeny leštěnými polodrahokamy a zlatem, klenba je obložena pozlacenými skleněnými čočkami, které znázorňují hvězdnou oblohu.  Do kaple byl přístup jen dvakrát ročně, kdy se tu konaly mše. Plátované dveře mají devět zámků a nad kaplí je prostor pro zvláštní stráž. Shrnu to do dvou slov - neskutečná nádhera...

Ještě pár snímků hradu 

a jedeme domů, hlavu plnou dojmů.

Hodně pohody