Páví taška...
Kdysi dávno (chce se mi napsat "to měl Žižka ještě obě oči" nebo "když uhlí bylo ještě přesličkou" 😅) mi kolega v práci vyřezal z překližky dřevěná držadla na tašku - bylo to tehdy hodně v módě, on je dělal pro svou manželku a když už byl tak pracovitý, udělal je i pro mne. Byla hnědá a já je nikdy nepoužila (neřídím se tím, co je v módě, ale tím, co se mi líbí a co potřebuji, což ani jedno tenkrát neplatilo a navíc - nebyla bílá.). Ale schovala jsem je, vážím si práce druhých... Nedávno jsem chtěla snížit mé zásoby vyšívacích bavlnek, tak jsem na kousek bílé rifloviny vyšila páva
a vzpomněla si na ona překližková ucha... samozřejmě šla na bílo, jinak to ani u mne nejde:
... ještě všít kapsu na zip, sešít dohromady a taška je hotová.
Už jsem tašku párkrát měla, je sympaticky velká - ale na mne moc, já celý život nosím v podpaží malá psaníčka a kupodivu - vejde se mi tam všechno, i minideštník a pidisvačina na cesty třeba do Prahy.
Hodně pohody
Povedla se, je zajímavá a originální.
OdpovědětVymazatPřeji hezkou neděli. Eva
Díky moc, byla jsem přes víkend na cestách - Karlova Studánka...
VymazatTo je krása. Jsi moc šikovná a nápaditá. Líbí se mi tvé nadšení pro bílou barvu. Já si na ta všelijaká vyřezávaná ucha na tašky pamatuju. Tašky se i háčkovaly a drhaly.
OdpovědětVymazatDěkuji moc. Bílou barvu nějak potřebuji, cítím se v bílém světě klidná. A háčkované tašky dělám a nosím i teď, jsou originální a na léto praktické - lehké, snadno se udržují čisté vypráním a hlavně jsou udělané ve velikosti, kterou potřebuji (větší na výlety, do kterých se vejde i svačina a malé pití, menší jen jako kabelky..).
Vymazat