Cestování

Když se člověku stane něco tak nepředvídatelného a nečekaného, jako mně  - z ničeho nic opakované kolapsy a v důsledku toho i těžký otřes mozku (aspoň mám černé na bílém od doktorů, že mozek mám), tak je jedna z možností - buď se začít příliš hlídat a šetřit, nebo jiná možnost - normálně žít a naučit se s tím žít. Už v lednu jsem si naplánovala takovou malou cestu za krásami naší vlasti do míst, kde jsem nikdy nebyla a o kterých vím od své kamarádky Evy. Těšila jsem se na cestování vlakem a navlékání dalších našich městeček na pomyslnou šňůru krásných perliček. Cesta začala dost napínavě - velkým zpožděním  při cestě do Prahy, která byla už od sedmi hodin ráno ucpaná (protože již mnoho let nesleduji zprávy, tak jsem netušila nic o problémech s Barrandovským mostem). ale i přes půlhodinové zpoždění jsem vlak do Hradce Králové stihla a tím pádem i následující vlak do Kostelce nad Orlicí. Ubytovala jsem se v Hotelu Panský Dům a začala  jeho prohlídkou, protože ven jsem nemohla, tam řádila průtrž mračen:

A že bylo na co koukat (krásné klenby) a co na zdech uvnitř hotelu i v restauraci při obědě číst:

"Chaloupky pod horama, co se to stalo s váma..."

"V tomto domě.  podle staré pověsti, přebýval král Karel IV. Stalo se tak roku 1339, když obléhal nedaleký hrad Potštejn."

"Lešetínský kovář, chlapík jak se sluší: ocel v rukou láme, v kovadlinu buší..."

"To jest ona země, kterou jsem vám sliboval, země nikomu nepoddaná, zvěře a ptactva plná, sladkým medem a mlékem vlhnoucí, jak sami pozorujete. Zde se vám nebude ničeho nedostávati, nikdo vám nebude škoditi."    Nu, optimistická slova, škoda, že neplatí stále...

"Když Svatopluk viděl, že život jeho se zavírá, povolal svárlivé syny a dal jim tři pruty tuho svázané s tím, aby je zlámali. Čehož, když nemohli učiniti, rozvázal pruty a každému podal jeden a oni jej bez nesnáze zlámali."

"Mír a klid dej, Bože, tomu, kdo přebývá v tomto domu".

Dost mne fascinovaly ty křišťálové lustry uprostřed maleb_

"Císař Josef II., syn Marie Terezie, zastavil dvorní kočár u vsi Slavíkovic a chtěje prý oslaviti stav rolnický, uchopil rádlo na poli a vyoral brázdu. To proto, aby poznal, jak těžká je práce zemědělcova."

Tak hosté mohou při jídle či pití zkoumat historické výjevy a číst si ... Já poobědvala a navečer, když ustal tak vítaný déšť, jsem vyrazila do ulic Kostelce - ale o tom až příště.

Hodně pohody