Cílem je:

 Strahovský klášter. V neděli je jízda téměř prázdnou tramvají po Praze příjemná, malý autobus číslo 194 bývá dokonce prázdný.

Ke Strahovskému klášteru premonstrátů se už sjížděly autobusy se zahraničními turisty. 

V bazilice Nanebevzetí Panny Marie (na baziliku minor byla povýšena papežem Janem Pavlem II. v roce 1991) právě probíhala mše, takže jsem fotila až po jejím ukončení. I tak bylo nemožné udělat fotku bez věřících či návštěvníků baziliky, proto jsem se zaměřila směrem vzhůru, ke klenbě.

První premonstráti sem přišli v roce 1143 a již v roce 1149 již byl postavena kamenná románská bazilika, která byla po velkém požáru kláštera v roce 1258 přestavěna do gotické podoby spolu s klenbami, které byly v roce 1744 J. W. Neunhertzem vyzdobeny freskami s mariánskými motivy.

Další úpravy nastaly po 1742 a bazilika dostala barokní podobu, kterou má v podstatě dodnes. Dnes je bazilika dlouhá 63 metrů, široká 10 metrů a vysoká 16 metrů. Pak tyto rozměry srovnejte s filosofickým sálem...

V kruchtě jsou z roku 1774 varhany postavené premonstrátem L. Oehlschlaeglem, na kterých roku 1787 improvizoval W. A. Mozart

 Před několika lety jsem v klášteru  spolu s davem návštěvníků nakoukla dveřmi do knihovny. 

Tentokrát jsem už nemusela jen nakouknout, ale přímo do ní i do filosofického sálu vstoupit v rámci  komentované prohlídky a že bylo co poslouchat a na co koukat, proto mám zase hodně fotek z té nádhery a povídání nechám až na závěr:

Fotografií opět hodně, ale kterou vybrat a kterou ne - těžko se rozhoduji. Snad je aspoň z nich znát, jak je premonstrátský klášter na Strahově  nádherný. Jděte se sami přesvědčit.

Hodně pohody 

Knihovna v klášteře existovala už od vzniku kláštera. Za obnovitele prvního knihovního sálu ve zvláštním traktu kláštera  je považován opat Lohel (1586 - 1612), nový knihovní sál (dnes Teologický sál knihovny) byl vybudován díky opatu Jeronýmu Hirnhaimovi (1670 - 1679) a to architektem Janem Dominikem Orsi  ve stylu baroka. Knihy jsou umisťovány do polic do výšky, police jsou ukončeny zlacenými dřevěnými ozdobami s dřevěnými kartušemi, ve kterých jsou nápisy označující druh literatury. U příležitosti 100. výročí přenesení ostatků sv. Norberta v roce 1727 byl sál prodloužený a pak vyzdobený freskami strahovským premonstrátem Siardem Noseckým. Na freskách ukazuje pravou moudrost, kterou člověk získává díky zbožnosti, bázně před bohem. Po obou stranách sálu je řada glóbů jak zemských, tak astronomických. V sále je uloženo přes 18 tisíc svazků teologických a různých vydání Bible či jejich částí v mnoha jazycích.

 Druhý sál (dnes Filosofický sál knihovny) byl vybudován  opatem Václavem Mayerem (1797 - 1794) pro přírůstky knihovny. Architektem byl Jan Ignác Palliardi a rozměry stavby byly přizpůsobeny rozměrům knihovního interiéru z ořechového dřeva, který opat koupil a nechal přivézt ze zrušeného premonstrátského kláštera v Louce u Znojma. Sál je dlouhý 32 metrů, široký 10 a vysoký 14 metrů. Nástropní monumentální malbu "Duchovní vývoj lidstva" vytvořil vídeňský malíř Anton Naulbertch během 6 měsíců v roce 1794 a to jen s jedním pomocníkem. Zobrazuje vývoj věd a náboženství od nejstarších dob a nalezení pravé moudrosti v křesťanství. Ve středu malby je Boží Prozřetelnost, obklopení ctnostmi a neřestmi, vývoj lidstva spojený se starozákonními motivy, jsou tu desky s Desaterem přikázání a Mojžíš, Archa úmluvy, Adam s Evou, Ábel a Kain, Noe... Vlevo je vývoj řecké civilizace od mýtických dob po Sokrata, Diogena a vpravo je vývoj věd zastoupený třeba Aeskulaposem, Pythagorasem,.. V knize návštěv jsou zachyceny významné osoby od roku 1792, které knihovnu navštávily (sir William Hamilton, jeho žena, lord Horatio Nelson, žena Napoleona Bonaparte Marie Ludvíka .- V tomto sále je více jak 42 tisíc svazků.