je to správné jméno pro mourka kamarádky Gábinky.
Dneska takhle klidně ten tygřík ležel vedle mne:
Za chviličku Mikešek usnul a neprobudilo ho ani mé šimrání:
Je to syn jejich kočičky Daisy; tím, že se narodil doma a od prvních chvil života se s ním mazlili, je to opravdu mazel. Vzpomněla jsem si na svého kocourka, ten byl nejúžasnější...
Ještě při odchodu rozloučení s Brestem - je krásný a moudře kouká:
Hodně pohody
Lado, oba jsou nádherní mazlíčci. Je to úžasná chvilka, když vedle tebe v klidu pospává jakékoli zvířátko. Ví, že je u tebe v bezpečí. Šimrat kočičku je prý lék proti stresu.
OdpovědětVymazatMaruško, měla jsem patnáct let kocourka, nejhodnějšího tvorečka na světě a jsem vděčná všem zvířátkům a mám je ráda. Krásné dny přeji.
VymazatAhoj Lado to je milá zvířátková reportáž, souhlas s poslední větou. Pozdravuju, Lenka
OdpovědětVymazatDěkuji, Lenko, za souhlas s poslední větou. Je to trochu kacířské, ale bohužel, takhle to v posledních letech vidím. Měj se hezky.
VymazatObčas hlídám synovu fenku Molinu a kocoura Pepu. A vůbec toho času nelituji. Je to pohoda být s nimi jen tak sama u nich na zahradě.
OdpovědětVymazatMěj se hezky!
Hanka
Přesně tak - taková zvířátka dávají člověku nádherné pocity pohody a uklidňují. Krásné dny, Hanko.
VymazatNení nad zvířecí terapii, že?
OdpovědětVymazatMěj se hezky.
Přesně tak - to je člověku hned krásně. Hezké dny přeji.
VymazatAhojky naše ,,kočičko,,kdypak se tu objeví i u tebe třeba malinkatý ,,Mikešek,,už se docela těším na setkání,doufám,že 13.9. dorazíš.pa moc tě zdravím...
OdpovědětVymazatJo ještě,tak dlouho jsem si hrála s blogama až jeden jsem zprovoznila a druhý pomocí syna ml.založila blog..http://mirkyblog2.blogspot.com no kdy já to budu zvládat asi až přijde zima,přijde mráz,,,,pa Miluš
Poznamenala jsem si odkaz na tvůj blog a snad se mi bude objevovat - nějak mi ta aktualizace sledovaných blogů zlobí. Pa, uvidíme se, Miluško.
Vymazat