Ještě jedna výstava

 v zámku Valdštejnů - každý rok od adventu do příštího adventu jsou tu vždy nově a vždy neskutečně nápaditě ozdobeny vánoční stromečky (samozřejmě ty neopadavé) a je opravdu úžasné, jak šikovní jsou lidé a jak obrovskou mají fantazii:

stromeček plný něžných vážek

hudební - s melodiemi vánočních koled v notách a s houslovými klíči

kouzelně voňavně perníčkový

šitý houbičkový

pletené ozdoby

vánoční kouličky v paličkované krajce

a tento mne dostal svou fantazií ozdob z přírodních materiálů, ti ptáčkové jsou z plodu cizokrajného stromu, který roste v zámeckém parku a ta paní jim dala podobu zlatých ptáčků

je tu škola,

tady bydlí ptáčci Pípalovi (má maminka kdysi pracovala se  skutečnou paní Pípalovou)

ani na putyku autorka nezapomněla

tady bydlí pan Krákora s rodinou

tady je obchod

a tady autorka

tady jsou malířovy postavičky od vody

kluci jako buci

No uznejte - není to úžasné mít celý rok Vánoce? Tato tradice každoročního zdobení stromečků tak nápaditými a nádhernými ozdobami se mi moc líbí a opravdu obdivuji fantazii a šikovnost autorů ozdob.

Hodně pohody

Imaginárium

Dnes jsem se byla podívat v litvínovském zámku Valdštejnů na výstavu Imaginárium Divadla bratří Formanů a jejich přátel 2022.

Samotný zámek působí už při vstupu velmi přívětivě - průhledem přes velikonočně upravené nádvoří do upraveného zámeckého parku je oázou uprostřed města:

Samotná výstava bratří Formanů je úžasná, interaktivní jak pro děti, tak i pro dospělé - vyhrají si tam všichni. U vstupu vás přivítá fešák vrátný 

a pak už se jen dívejte a občas - tedy pokud jste hraví a nepovažujete se za důstojné dospěláky, kteří se musí pořád chovat upjatě - tak si pohrajete se všemi těmi krásnými exponáty:

otočit šikmým stolečkem se dává do pohybu vláček 

u tohoto siláka jsem si zahrála pexeso, jen ten rum za odměnu prý už došel...

roztočením můžete sledovat pohyblivé postavičky

Co práce muselo dát všechny ty malé i větší kousky postavit na to správné místo

a na všechno si můžete sáhnout, 

se vším si pohrát, třeba nakrmit husu

zaplavat si v moři, 

podívat se na pohyblivé obrázky do mnoha kukátek

zkrátka - opravdu nádherně prožitý čas plný poezie a her. Výstavu těchto hravých lidí

doporučuji všem navštívit a možná hodina nebude stačit...  Nádherně prožitý čas, krása, něha, radost, hravost, to všechno poeticky ztvárněné. Pro děti to musí být nepřekonatelné.

Hodně pohody

Zvíkov

U přístaviště Orlíku čekaly dvě lodě, Zvíkov a Otava. Nastoupila jsem na Zvíkov, možná proto, že jsem se chtěla po Orlické přehradě dostat na Zvíkov (to je samozřejmě náhoda). 

Díky plavbě jsem mohla vidět zámek Orlík z jiné strany, tedy spíše od vody (to je nádherná obloha):

a také Žďákovský most, po kterém jsem se sice po obědě prošla, ale jeho krása je viditelná ze strany:

a po necelé hodince plavby se před námi objevil Zvíkov

brána byla otevřená a zvala k návštěvě...

Hned nad Zvíkovem je krásná upravená vesnička - nebo městys - Zvíkovské Podhradí

a na jejím začátku nový pivovar a restaurace:

Vaří tu svá zajímavá piva a je tu velmi příjemná obsluha. 

Hodně pohody

Krátce z historie Zvíkova:

Založení hradu Zvíkova je spojeno s rodem Přemyslovců. Místo pro zbudování získal již Přemysl I. Otakar (1155 - 1230), ale jeho syn král Václav I. , jednooký král, vášnivý lovec, Zvíkov obýval nejčastěji.  V roce 1247 se sotva čtrnáctiletý syn krále Václava, Přemysl Otakar II., popichovaný českou šlechtou, vzbouřil proti svému otci a králi. Dařilo se mu dobývat království včetně panství těch věrných králi Václavu I. tak úspěšně, že  českému králi z celého království zůstaly jen čtyři hrady: Přimda, Loket, Most a Zvíkov. Při dobývání Mostu ale ten čtrnáctiletý královský synek Přemysl dostal na frak a začali ho prozíravě opouštět i jeho dosavadní příznivci z řad šlechty. Na Zvíkově pak byli po porážce Přemysla Otakara II.  králem Václavem vězněni někteří odbojní šlechtici . Sám Přemysl Otakar II. byl uvězněn ne na Zvíkově, ale na Přimdě od září do začátku listopadu, takže na Zvíkov nezanevřel a věnoval se jeho velkolepé dostavbě. Když v roce 1306 Přemyslovci po meči vymřeli, byl hrad podstoupen Jindřichu z Rožmberka. Největší slávu zažil Zvíkov za krále Karla IV., který ho nejen opravil a často využíval, ale také jej dočasně  - do doby dostavby Karlštejna - zvolil jako útočiště pro české korunovační klenoty. Statut královského hradu si Zvíkov ponechal až do sedmdesátých let 16. století, kdy byl prodán pánům ze Švamberka. Dlouho odolával všem útokům i za třicetileté války, až roku 1622 se jeho posádka vzdala a hrad byl císařským vojskem vyrabován a zpustošen. Po rozdělení rodu Schwarzenberků na dvě větve připadl té Orlické a byl v jejím držení do roku 1948.  Dnes je to státní hrad.