Zvíkov

U přístaviště Orlíku čekaly dvě lodě, Zvíkov a Otava. Nastoupila jsem na Zvíkov, možná proto, že jsem se chtěla po Orlické přehradě dostat na Zvíkov (to je samozřejmě náhoda). 

Díky plavbě jsem mohla vidět zámek Orlík z jiné strany, tedy spíše od vody (to je nádherná obloha):

a také Žďákovský most, po kterém jsem se sice po obědě prošla, ale jeho krása je viditelná ze strany:

a po necelé hodince plavby se před námi objevil Zvíkov

brána byla otevřená a zvala k návštěvě...

Hned nad Zvíkovem je krásná upravená vesnička - nebo městys - Zvíkovské Podhradí

a na jejím začátku nový pivovar a restaurace:

Vaří tu svá zajímavá piva a je tu velmi příjemná obsluha. 

Hodně pohody

Krátce z historie Zvíkova:

Založení hradu Zvíkova je spojeno s rodem Přemyslovců. Místo pro zbudování získal již Přemysl I. Otakar (1155 - 1230), ale jeho syn král Václav I. , jednooký král, vášnivý lovec, Zvíkov obýval nejčastěji.  V roce 1247 se sotva čtrnáctiletý syn krále Václava, Přemysl Otakar II., popichovaný českou šlechtou, vzbouřil proti svému otci a králi. Dařilo se mu dobývat království včetně panství těch věrných králi Václavu I. tak úspěšně, že  českému králi z celého království zůstaly jen čtyři hrady: Přimda, Loket, Most a Zvíkov. Při dobývání Mostu ale ten čtrnáctiletý královský synek Přemysl dostal na frak a začali ho prozíravě opouštět i jeho dosavadní příznivci z řad šlechty. Na Zvíkově pak byli po porážce Přemysla Otakara II.  králem Václavem vězněni někteří odbojní šlechtici . Sám Přemysl Otakar II. byl uvězněn ne na Zvíkově, ale na Přimdě od září do začátku listopadu, takže na Zvíkov nezanevřel a věnoval se jeho velkolepé dostavbě. Když v roce 1306 Přemyslovci po meči vymřeli, byl hrad podstoupen Jindřichu z Rožmberka. Největší slávu zažil Zvíkov za krále Karla IV., který ho nejen opravil a často využíval, ale také jej dočasně  - do doby dostavby Karlštejna - zvolil jako útočiště pro české korunovační klenoty. Statut královského hradu si Zvíkov ponechal až do sedmdesátých let 16. století, kdy byl prodán pánům ze Švamberka. Dlouho odolával všem útokům i za třicetileté války, až roku 1622 se jeho posádka vzdala a hrad byl císařským vojskem vyrabován a zpustošen. Po rozdělení rodu Schwarzenberků na dvě větve připadl té Orlické a byl v jejím držení do roku 1948.  Dnes je to státní hrad.