Rychlá cesta...

V neděli jsme jely "na otočku" do Písku, jen bleskově něco vyřídit. Ujely jsme více jak 400  kilometrů a přitom ani nebyla možnost podívat se po městě, to mě mrzí... Stačila jsem jen v tom nedělním vedru vyfotit pár míst - třeba tuhle hezkou budovu pošty, 

nebo tuto  prázdnou budovu u vodotrysku- vypadala na bývalý hotel...

a toto je pomník padlých u Melegnana a Solferina

Na místě zasypaného hradebního příkopu nechalo postavit velitelství 11. pěšího pluku v roce 1861 první opravdový pomník v Písku. Jeho autorem byl pražský sochař Emanuel Max. Lev stojící na rozprostřeném vojenském praporu měl symbolizovat hrdinskou smrt 872 vojáků píseckého pluku, kteří statečně bojovali a padli v severní Itálii v bitvách u Melegnana (8. června 1859) a u Solferina (24. června). Dva hadi, po kterých lev šlape, mají představovat rakouské nepřátele z této války - Sardinii a Francii. Písecký pluk se vyznamenal především u Melegnana. Vojáci, kteří přežili toto peklo, se ještě zúčastnili větší bitvy u Solferina, která vešla do dějin jako impuls k založení Mezinárodního červeného kříže. Po roce 1918 chtěli Písečtí tento pomník odstranit, protože oslavoval nenáviděnou monarchii, ale nakonec se spokojili s úpravou textů na deskách. 

Vyřídily jsme, co bylo třeba a hned jsme jely zpět domů. Škoda, že nebyla možnost na prohlídku města, vždycky se mi líbilo a už dlouho jsem v Písku nebyla - snad to vyjde jindy.

Hodně pohody