Slavonice

 Posledním korálkem na mé putovní šňůrce byly Slavonice. Také ty jsem viděla naposledy jako malá a pamatuji si krásné, ale velice oprýskané domy a zbytky sgrafit na nich. Už pohled od nádraží na město naznačuje, že se mám na co těšit - bílé domy, červené střechy, zeleň...

   Ráno pohled z okna hotelu nenaznačoval, že by mohl být hezký den na celodenní toulání.

Při snídani už pohled z okna hotelu vypadal líp

a já se vydala naplnit svůj doma vypracovaný cestovní program pro každou mou městskou zastávku. Dnes pro Slavonice mi  nabízel prohlídku kaple sv. Kříže,  Jana z Nepomuku, kostela Nanebevzetí Panny Marie s věží, kašny sv. Floriana, měšťanských domů nejen na náměstí, u kostela historickou míru, dále návštěvu muzea, Jemnické a Dačické brány...

Tady jsem si dala oběd - marinovanou kotletu paní Kateřiny se zeleninovou oblohou - bylo to dobré

Tenhle dům má velice zajímavý štít - střechu a oba snímky jsou stejného domu:

Cesta k nádraží vede kolem krásného kapličkového hřbitova

A nádraží je přesně takové, jaké si pamatuji z dětství v našem městě - s dřevěnou verandou a stejnou dlažbou:

Při čekání na vlak jsem pozorovala za kolejištěm ta obrovská množství dřeva, připraveného k přepravě... asi do ciziny...

Slavonice jsou krásné, opravené, bylo pro mne hodně těžké vybrat z těch stovek fotografií (včetně detailů sgrafit) aspoň některé - nejraději bych sem dala všechny, každý dům stojí za podívání a obdiv. Nejvíc se mi líbily ty na Horním náměstí, domy na náměstí Míru jsou také hezké, ale celkový dojem tohoto náměstí se mi zdá - třeba oproti Telči - takový nestejnorodý. Je to tím, že vedle domů s renesančními štíty jsou podstatně mladší měšťanské domy 

 Zajímavé je opevnění s baštou , městské brány, hezký je hřbitov, kostel,  památníky a vůbec... celé Slavonice se mi líbily, jsou krásné a přívětivé. 

Hodně pohody