Počet zobrazení stránky

neděle 21. května 2023

Festival Open House Praha 2003

 Tato akce otevírá pražské architektonické skvosty, které by jinak byly našemu zraku těžko dostupné. A že je to zadarmo - to je jen takový bonus pro ty, kteří vystojí ty veliké fronty. Ve dnech 20. a 21. 5. bylo v rámci 9. ročníku festivalu otevřeno 109 dveří památek a já se snažila i letos si najít z nich nějaké pro mne zajímavé. Černínský palác, od roku 1934 sídlo Ministerstva zahraničních věcí, zvenku znám, ale chtěla jsem ho vidět i zevnitř:  

V sobotu jsem si zajela tedy hned ráno na Pohořelec a nebyla jsem první čekající, ale pátá... a fronta utěšeně narůstala přes Loretánské náměstí: 

a po téměř dvouhodinovém čekání v docela chladném ránu a stejně tak dlouhém obdivování protější Lorety

se přesně v 10 hodin otevřely dveře (viz fotka i s mým stínem)

a za nimi nás čekalo přivítání pracovníky ministerstva (jako jedna z prvních jsem dostala i knížku o Černínském paláci). A pak, po úvodním seznámení s historií paláce, následovala volná prohlídka tohoto barokního skvostu, který si nechal postavit rakouský diplomat hrabě Humprecht Jan Černín z Chudenic po roce 1676 a do této jedné z největších barokních staveb Prahy přesunul i rodinnou sbírku. Architektem byl Francesco Carrati a na pozdějších dostavbách a přestavbách se podepsala plejáda dalších význačných architektů, z nichž mne nejvíce zaujal vynikající architekt, urbanista, designér a pedagog Pavel Janák (autor rekonstrukce a přístavby ve 30. létech minulého století). A že tuto osobnost mám moc ráda, se pozná z mých dalších navštívených památek... ale to později,  teď fotografie z  interiéru paláce:









A místnosti spojené s osobou Jana Masaryka: pracovna a soukromé pokoje




A tak krásný je pohled z oken těchto ministerských místností:





A mně, ujeté na bílou a modrou, se moc líbil tento pokoj:



Tento krásný strop byl do ložnice přenesen:


Toto je prý jediná autentická věc Jana Masaryka -  americké rádio...








Tak, to byl Černínský palác, moc krásný a moc obrovský, s nádhernou zahradou 


a já se s tímto místem rozloučila u sochy ministra zahraničních věcí a prezidenta Edvarda Beneše, ke kterému chovám velkou úctu a také byl, jako já, blíženec narozený ve stejný den jako já...:

Příště o dalším paláci, navštíveném téhož dne...

Hodně pohody 



4 komentáře:

  1. Zajímavá akce, ale davy lidí mě děsí. Díky za zprostředkování ))))
    Měj hezký týden. Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mne také davy děsí, ale v uzavřeném prostoru... tady bylo obrovské náměstí a vprostřed se vinula šňůrka spořádaně stojících lidí, navíc to bylo za mnou, nebyla jsem v jejich sevření. Krásné dny.

      Vymazat
  2. Ahoj Lado, to by se mě taky líbilo, krásné prostory. Pozdravuju, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lenko, ahoj - dva dny docela náročné, ale ta krása stála za to... Měj se moc hezky.

      Vymazat

Vážím si každého vašeho komentáře a děkuji za ně.