V říjnu jsem si na pár dní zajela do rakouských Alp, Podívala jsem se do tyrolského Alpbachu - uváděného jako nejkrásnější vesnička Rakouska , do turistického a lázeňského střediska Kufstein, do Kramsachu, Ratenbergu, vyjela jsem lanovkami na Wiedersbergwer horn (2127 m.n.m.v Kitzbühelských Alpách) a další "kopečky" a užívala si krásy starobylých městeček, nádhery přírody, slunečného podzimu i příjemných lidí:
V ranním oparu se začínají při pohledu z verandy penzionu Michaelerhof v Radfeldu nalevo v lesích objevovat zříceniny dvou starých tvrzí, napravo skalnaaté kopečky .. no, kopečky - spíš pořádné souvislé kopce:
To bych si nechala taky líbit. Já mám naplánovanou rakouskou lyžovačku)))
OdpovědětVymazatJá už lyže opustila - nebo spíš ony opustily mne, protože nebyly dlouho na sněhu, tak se mi pomstily prapodivným rozlepením. :-)) Tak si užij sněhu, už se to blíží.
VymazatLado, zdravím. Tam by se mě taky líbilo, ta starobylá městečka a kouzelná příroda... Hezký výlet ! Měj se pěkně. Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Bylo zajímavé, že paní majitelka obsluhovala hosty u jídla, uklízela pokoje, určitě dělala i jiné práce a ráno jsem ji viděla, jak na kole jela kousek od penzionu podívat se na jejich kravičky a na to, jak další členové rodiny zpracovávají získané mléko. A přitom byla pořád usměvavá a upravená v dirndlu. Měj se hezky.
VymazatTak jsi vše krásně zvládla,teď už by ses tam asi nedostala,ten covid hold řádí pořádně... Díky za super fotečky..Měj se fajn a brzy se uvidíme.
OdpovědětVymazatTo je pravda - už zase jsou zavřené rakouské hranice a vývoj covidu mne zase dost děsí. Dnes jsem měla být v Praze, ale odvolala jsem to. Uvidíme se, Miluško.
VymazatNádherné místo i panoramata, jen z lanovek mám, co nám jedna spadla nedávno za humny, respekt. Myslím, že mi potrvá hodně dlouho, než si do nějaké vlezu. Statisticky asi nejbezpečnější dopravní prostředek a jak dokáže s lidskou psychikou zamávat.
OdpovědětVymazatJá v tu chvíli vůbec nemyslela na to, že by se něco mohlo stát a za pár dní přišla ta zpráva z Ještědu. Zrovna tak jsem kdysi dávno se na trajektu dopravovala do Norska a po Norsku a po návratu domů snad do dvou dnů se stalo to veliké neštěstí s trajektem. No, je to osud a já mám možná relativní štěstí i v tom, že hodně rychle zapomínám. Hodně pohody.
Vymazat