Z Horšovského Týna to je jen skok do Postřekova, kde díky nadšeným lidem vzniklo Muzeum chodských krojů. Ve skromných prostorách je tu shromážděno veliké bohatství chodských oděvů od těch nejprostších až po slavnostní, svatební.
Musím říci, že obětavost lidí, kteří toto krásné muzeum založili a dobrovolně ho zajišťují, na mne udělala veliký dojem,. Z každého kousku oděvu, každého kousku vystavených věcí se dal tušit život člověka, který kroj nosíval - u některých exponátů jsou fotografie původních majitelů. A moc mne potěšilo, že o významné dny v Postřekově i dnes nosí lidé kroje.

Lado, tam by se mi tuze líbilo, mám takové věci moc ráda. Z Postřekova jsem si objednávala kanafas, ale nikdy jsem tam nebyla. Moc Tě zdravím. Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Lenko, o kanafasu paní průvodkyně také mluvila, že se tam ještě snad dělá, ale už se nad jeho výrobou stahují mračna... Přitom to je tak tradiční tkanina, nestárnoucí, věřím, že zase přijde do módy a výroba nezanikne. Hodně předvánoční pohody přeji.
VymazatTakovéto výstavy mě zajímají, a je jedno, jestli se jedná o lidové kroje nebo šaty zámeckých paní a pánů, hlavně, že je to o historických oděvech :).
OdpovědětVymazatJá moc obdivuji tu krásnou ruční práci na starých oděvech - výstavy šatů si nenechám ujít, vidět na vlastní oči práci vyhlášených salónů (Podolská, Rosenbaum...), to je pro mne zážitek.
VymazatV Postřekově jsem nebyla, ale Horšovský Týn znám a je to moje srdcovka. Líbila se mi chodská svatba v krojích v muzeu v Domažlicích.
OdpovědětVymazatHoršovský Týn je milý a půvabný, platí to i o Domažlicích a vůbec... o většině našich měst, jak zjišťuji i z tvých fotoreportážích. Prostě toulání tou naší zemičkou je krásné. Hezké dny.
Vymazat