Rozkopaný Václavák

V budově Českého rozhlasu do Vinohradské ulice jsem měla k vyzvednutí vstupenky na koncert. Jen co jsem vylezla z metra u Národního muzea, vyfotila jsem si Novou budovu Národního muzea:

Adresu Českého rozhlasu mám "vyloženě naposlouchanou" - Vinohradská 12, Praha 2,

 ale v těchto končinách se málokdy pohybuji. Ve výloze kavárny jsou staré radiové přijímače, ale co mne dost šokovala - všude na nich i na topení za nimi kvanta prachu, špíny. Tady by mi ani sebelepší káva nechutnala...

Vedle budovy rozhlasu se pilně staví, tak jsem zvědavá, co tam za rok bude za krásu:

Se vstupenkou do Smetanovy síně v kabelce jsem se vydala na cestu Václavským náměstím:

a byla v nepříjemně překvapená - od sochy sv. Václava ještě pořád

je téměř celé náměstí rozkopané:

Pamatuji si, jaký úžasný zvuk mělo, když maminka nebo někdo řekl: tohle mám z Domu módy. Ten obchod byl vyhlášený luxusním zbožím a dnes je na dveřích cedule "Móda a kavárna zavřena". Takové věci mi hlava nebere...

Zašla jsem do pasáže Rokoko a měla jsem hezký pocit z její čistoty a také z toho, že jsem tam procházela téměř sama:

Opravdu pasáží téměř nikdo nešel:

Z jedné pasáže jsem vešla do druhé - z Rokoka do Lucerny:

Zajímavá byla výloha této prodejny -to aby lidé nekoukali dovnitř nebo ven?

Vyšla jsem do Vodičkovy ulice přímo proti Paláci Langhans (jmenuje se po Janu Nepomuku Langhansovi (1851 - 1928), který dům v roce 1882 koupil. Byl portrétní fotograf, vyhledávaný významnými osobnostmi a měl ateliéry i v Plzni, Budějovicích, Hradci Králové, Jindřichově Hradci, Náchodě a v Mariánských Lázních. 

Na Václaváku se ještě bruslilo

a já pospíchala na nádraží.

Hodně pohody