Knihy

Dnešní svět mne vede k tomu, že se snažím odpoutat od reality a utíkat se ke svým knihám. Padla mi do ruky kniha, kterou jsem z tatínkovy knihovny  už kdysi dávno přečetla a po letech ji podědila. Vydalo ji Nakladatelství politické literatury v Praze, jmenuje se Neameričané a napsal ji Alvah Bessie. 

Je vážně silná, o čemž svědčí už úvodní citát - ten citát, který jsem si vybrala kdysi v maturitní písemce z češtiny: 

"Svoboda je bez významu tam, kde lidé pozbyli práva vyjadřovat své myšlenky a názory. Tohoto práva se tyrané děsí nejvíce ze všeho. Pošlapat je bývá jejich prvním činem. Znají jeho moc."                                         FREDERICK DOUGLAS

                                                                               

První kapitola knihy začíná takto:

I. Výbor

     "Žádný fašistický pokus o získání moci v Americe nebude vycházet přesně z Hitlerova vzoru. Bude prováděn pod rouškou "supervlastenectví" a "superamerikanismu". Fašističtí vůdci nejsou hloupí, ani naivní. Vědí, že musí vyrukovat s linií, která "půjde na odbyt". 

                                                        Ministerstvo války USA - Vojenské rozpravy 

                                          Informační  dokumentace č. 64 /24. března 1945).

Kniha pokračuje neveřejným zasedáním Výboru pro neamerickou činnost  a je to síla... Před tímto výborem, založeným v roce 1938 především kvůli sledování německých přistěhovalců a jejich případné pronacistické činnosti a rasistické činnosti Ku-klux-klanu, stanula zejména po druhé světové válce spousta pokrokových lidí. Byla - mimo jiné - vypracována Hollywoodská černá listina nepohodlných umělců a třeba Charlie Chaplin byl nucen opustit USA, aby mohl dál pracovat. 

Stejná štvanice vypukla po roce 1950 po projevu senátora Josepha McCarthyho, tentokrát zaměřeného na lov na komunisty. Jak píší statistiky, prověřovaných bylo více jak 13 miliónů lidí,  z nichž 26 tisíc mělo být preventivně zatčeno v případě výjimečného stavu. Docházelo k pronásledování lidí pro jejich přesvědčení, příbuzenský či osobní vztah. Lidé, kteří byli Výborem vyslýcháni, byli nucení k udávání příbuzných a přátel. Byla vytvářena obvinění z podvratné činnosti a velezrady bez ohledu na důkazy. Taková byla i naše padesátá léta.

Obětí tohoto Mccarthismu se stalo mnoho význačných lidí, např. Berthold Brecht, Luis Buńuel, Lion Feuchtwanger, Artur Miller, Orson Welles, Paul Robeson, Charlie Chaplin, Jiří Voskovec, ale i vědci Robert Oppenheimer, Albert Einstein... Bylo zatčeno 145 lidi, 11 500 lidí bylo vyhozeno z práce, 15 lidí spáchalo sebevraždu v důsledku štvanice na ně....v roce 1975 byla agenda výboru převedena pod Sněmovní výbor pro spravedlnost.

Tak nevím, ale nějak mi přijde, že historie se opravdu opakuje a lidstvo je nepoučitelné. Kdo nezná minulost, dělá chyby v současnosti a ničí budoucnost sobě i jiným.

  

Hodně štěstí přeji všem dobrým lidem.