Náměšť nad Oslavou

 Být v Třebíči a nezajet se podívat na zámek v Náměšti nad Oslavou, to by byl hřích. Viděla jsem ho už jednou, ale to mi bylo asi 14 let a dojeli jsme tam s tatínkem na jeho milované červené motorce JAWA 350, se kterou jsme objížděli tehdy celou naší zemi.

Udělal se horký den,  cesta na zámek vedla do kopečka a jestli jsem dobře koukala, jedna lavička byla úplně dole a druhá lavička zase úplně nahoře, takže šance si na chvíli sednout v té zeleni nebyla..

Nádvoří prázdné, nikde nikdo, krásné prostředí k  posezení na lavičce a počkat si na prohlídku,

kochat se tou krásou kolem:

Když už  jste tak relativně daleko od domova a jste jediní návštěvníci na prohlídku, tak je rozumné si vybrat hned dva základní prohlídkové okruhy - Reprezentační prostory (včetně unikátního barokního mobiliáře zámecké kaple, úžasné kolekce tapiserií , pracovny prezidenta republiky a  ukázky zámeckého stolování) a  Apartmán hraběte Haugwitze (soukromé prostory majitele panství z počátku 20. století). Teď už jen fotky, kterých jsem udělala opět až příliš a nevím, kterou vybrat:

Cestou ze zámku ještě přejít most a hezky svěžím krokem na vlak...

Zámek je krásný, úžasně vstřícný k návštěvníkům a je milá jeho  bohatá výzdoba živými květinami a také ojedinělou ukázkou stolování. Rozhodně stojí za návštěvu.

Hodně pohody  

Zámek Náměšť nad Oslavou

Původní hrad na tomto místě byl založen okolo roku 1220 a dochovala se z něj pouze válcová obranná věž a zbytky hradebního zdiva. Majiteli byli páni z Lomnice, později pánové z Kravař a opět se vrátil pánům z Lomnice. Hrad byl v druhé polovině šedesátých let 15. století spolu s celým náměšťskem zpustošen uherskými vojsky. Poté přešel do rukou významného moravského rodu Žerotínů, za jejichž držení byl přestavěn na rozsáhlý renesanční zámek a také byla do blízkých Kraslic přemístěna bratrská tiskárna, kde byla vytištěna naše slavná Bible kralická. V pobělohorské době přechází zámek do vlastnictví Albrechta z Valdštejna. Z dalších vlastníků je třeba zmínit nejvyššího kancléře Českého království, konferenčního ministra císařovny Marie Terezie hraběte Bedřicha Viléma  Haugwitze  , který získal náměšťské panství roku 1752 a v držení tohoto rodu zůstal zámek do konce 2. světové války. Na základě Benešových dekretů přešel do vlastnictví státu, byl vybrán jako letní sídlo prezidenta Edvarda Beneše a k tomu účelu také částečně upraven. Dnes je zámek  majetkem Národního památkového ústavu.

Od roku 2017 probíhá na zámku rozsáhlá rekonstrukce, financovaná Ministerstvem kultury ČR  a Národním památkovým ústavem a  jsou zatím restaurována renesanční arkýře a bohatě zdobené arkády vnitřního nádvoří.