UNESCO - Bazilika sv. Prokopa

 Jednou z dominant Třebíče je římskokatolický kostel sv. Martina z Tours na kopci ve Vnitřním Městě, na Martinském náměstí.  Kostel byl založen kolem poloviny 13. století opatem třebíčského kláštera Martinem.  Má 75 metrů vysokou městskou věž, která byla postavená po roce 1335  původně jako součást městského opevnění.

 V roce 1502 nechal Vilém z Pernštejna kostel přestavět,  z té doby se dochovaly dveře u sakristie, klenby, chodby a jiné věci. Barokní úpravu získal kostel v roce 1707, kdy byla zvětšena boční kaple sv. Anny a sv. Josefa a za devět let byl kostel propojen s městskou věží.

V průběhu staletí byla věž několikrát poškozená ohněm a vichřicemi. Při opravě v roce 1862 získala dnešní kopuli a po generální rekonstrukci v letech 1996 - 7 byl veřejnosti zpřístupněn vyhlídkový ochoz ve výšce 35 metrů. Ciferník věžních hodin měří v průměru 5,5 metrů a patří k největším v Evropě. Výška číslic na hodinách je 60 cm. 

Víc fotografií jsem nestačila udělat, protože začínala mše. Vydala jsem se k místům, která vidím z okna hotelového pokoje a která mne sem. do Třebíče,  přivedla:

Bazilika sv. Prokopa 

Nejprve můj laický názor: je to něco tak velkolepého, tak zvláštního, tak úžasného, tak ohromného, že jsem až na chvíli ztratila dech.. Něco takového se nedá popsat, tak raději dám fotky:

Historie baziliky je těsně spojena s historií třebíčského benediktinského kláštera, založeného  roku 1101  Přemyslovci Litoldem Znojemským a Oldřichem Brněnským v místě, kde se asi setkávaly úděly moravský a znojemský. S výstavbou baziliky se začalo v areálu benediktinského opatství ve 30. letech 13. století, tedy v době, kdy se začaly budovat  i klášterní budovy. Klášter se stal střediskem vzdělanosti a přežíval do poloviny 15. století, kdy opat Trojan dobudoval klášter jako mohutnou pevnost, opevněnou hradbami, baštami, věžemi a doplněnou tvrzemi. Později klášter a také klášterní chrám byly dobývány, pleněny, poškozeny -  nejdříve v době husitských válek, později při obléhání města vojsky uherského krále Matyáše Korvína v roce 1468 téměř zničeny.  Pak celý klášter  přecházel k různým majitelům, až se koncem 15. století dostal do světských rukou Vilému z Pernštejna a začala jeho přestavba na zámek. Stejný osud, tedy více jak dvě stě let nesloužit církevním účelům, postihl v té době i baziliku. Teprve za vlády Valdštejnů v 17. století byla zahájena revitalizace .

 Původním patrociniem baziliky bylo Nanebevzetí Panny Marie. Bazilika byla během staletí několikrát poškozená, Svatý Prokop se stal patronem baziliky v roce pětistého výročí jeho svatořečení, tedy roku 1704. V tomto roce nechal Jan Karel hrabě z Valdštejna zřídit z presbytáře baziliky zámeckou kapli sv. Prokopa. Barokní úpravy proběhly v letech 1725 - 1731 a celková rekonstrukce do dnešní podoby pak v letech 1924 - 1935. V roce 2003 byla románsko-gotická bazilika spolu s židovskou čtvrtí a hřbitovem zapsána na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Velmi poučná  (a voňavá) je i bylinková zahrádka,  u všech rostlin jsou uvedeny názvy.

Hodně pohody